Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
:DD
Chybí ti tu zde Manowar ty zkundychlupe!
Rád bych ještě upozornil na některé desky, které tu zatím nikdo nezmínil:
Yurei - Night Vision
Stagnant Waters - Stagnant Waters
Blutmond - The Revolution Is Dead
Hail Spirit Noir - Pneuma
Dissona - Dissona
Quadrivium - Methocha
Self Spiller - Worms In The Keys
Furze - Psych Minus Space Control
De Profundis - The Emptiness Within
The Levitation Hex - The Levitation Hex
Svartidauði - Flesh Cathedral
Secrets Of The Moon - Seven Bells
The Project Hate MCMXCIX - The Cadaverous Retaliation Agenda
Liberteer - Better To Die On Your Feet Than Live On Your Knees
A Million Dead Birds Laughing - Xen
Behold The Arctopus - Horrorscension
Dysrhythmia - Test Of Submission
Kong - Merchants Of Air
Diskord - Dystopics
Ørkenkjøtt - Ønskediktet
Diablo Swing Orchestra - Pandora's Piñata
Akphaezya - Anthology IV: The Tragedy Of Nerak
Stolen Babies - Naught
Germ - Wish
Rome - Hell Money
Přiznávám, že většinu z nich nemám ještě pořádně naposlouchaných, takže si netroufám říct, které z nich budou patřit k tomu nejzajímavějšímu, co v loňském roce vyšlo.
U Stealing Axion se mi líbí, jak spojujou starou školu progu s tim novým djent balastem, ladí to suprově a občas udělaj něco, na co si ještě nikdo před nima netroufl. http://www.youtube.com/watch?v=4GXfiE0-LMw
Jejich problém je, že pro hodně lidí znějí naživo i z desky vokály falešně, i když falešný nejsou - prostě zvláštní barva hlasu, intonace.
Nejvíc sem asi ale poslouchal Skyharbor z loňskejch djent desek. Samozřejmě Uneven Structure pořád dost top, škoda že nevyšel ten koncík.
1998=2008 :-)
thorn
veru tak
a s jinym zpevakem
ne obliviscaris by boli "nadej" v roku 1998
a nezabudnize na ne obliviscaris -portal of i. velka nadej z australie.
... uz len tak do poctu pisem :-).
presne tak...
No tak na to už sa čaká hádam viac ako recku dosky jednej nemenovanej kanadskej art rockovej legendy.
a co este len LUNATIC GODS?!
ale najviac ma zaráža,že klenot domácej scény s novým albumom zostal zabudnutý...FORGOTTEN SILENCE...
Tak to je neuveriteľné.
A jeste jeden postreh... vetsina redakcniho top a velka cast osobnich zebricku ma na MP recku...
jenage //;=] diky...
vike: jony ma zebricek v arene ;)
Ale to je jasne minoritné tie tipy kámošov, toto si uvedom.
Mne spise mrzi, ze Thornuv zebricek je tak kratky (ty jeho veci shodou okolnosti mam naposlouchane hodne) a zajimal by mne treba Jony nebo Dreckus (u nich jsem vzdycky objevil pro mne nezname/pozamenute vyborne veci)...
No ale každopádne umiestnenie Cattle Decapitation mimoriadne potešilo.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek