NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dejte to pryc. Mne se z toho dela mdlo.
Důvod proč Nathrakh stojí za hovby může být i v tom, že Mick Kenney těžce uspěl s anonymním projektem Kordhell a kuje železo dokud je žhavé. Chytlo to kyslík hlavně na TikToku. Pustil jsem si tenhle živý set a vlastně mě to baví víc než noví AN. Je to nápaditější.
https://www.youtube.com/watch?v=ohWcbfyE8uY&ab_channel=KORDHELL
Hoyasko, to si zabil. :D Sorry, to néé.. V dlhšom horizonte je to za slušných sedem a kúsok, ale pár prvých týždňov mi to vyskakovalo aj nad osmičku. Vďaka všetkým démonom aspoň za to. Môj obľúbený stress-reliever.
Dostalo se to tuším do TOP 10 The Quietus :o)))
Urcite ich najmelodickejsia nahravka.Ale nehorazne vymakana,v tretej skladbe ta vyhravka je ako keby tam hostoval Spatko s Depresy.Trochu podozrievam Anaal ci tychto Trencianskych magov jemne nevykradli;-)
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek