Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
* zo Supremacy
:D, cekom dobré, aj keď to bolo asi "the winner stands malone". Osobne mám od nich najradsej text k To the treshold Supremacy. "We were the broken, we were the beaten, I was once like you. Now I push myself to the treshold, because I am stronger, because I believe. Now I spit in the face of defeat, now I am stronger that all certainity"
Sem netusil, ze Coelho psal texty pro Hatebreeed.
Na HBcku si zase ficim jak zamlada, až ma to překvapuje:). Tie texty su super, toto je ta spravna motivacia, ne uplakane, depresivne blbostky:). Veta "Sometimes, standing for what you believe, means standing alone" je hodná vytesania do kamena
Haluz jak spatne napoxuvanie nejakeho albaca cloveka mentalne a emocionalne vrátí do minulosti. Dal som si tento albac Hatebreed spolu so Supremacy, Madball, slovenský Abhorrence a opat som sa ocitol tak 9 rokov dozadu na výške:). Skvele veci, pri ktorých clovek skoro vyroni slzu a zaspomina na ten čas slobody:). Navyše ta super fotka pitbullika v recke, potešilo a dojalo:)
Album jsem neslyšel, ale na BA 2012 pro mě zústali za očekáváním. Holt jsem asi stál na špatném místě.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek