OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
HATEBREED - The Divinity Of Purpose - zpět na článek
-
Ricardinho
15.5.2014 20:51* zo Supremacy
Ricardinho
15.5.2014 20:51:D, cekom dobré, aj keď to bolo asi "the winner stands malone". Osobne mám od nich najradsej text k To the treshold Supremacy. "We were the broken, we were the beaten, I was once like you. Now I push myself to the treshold, because I am stronger, because I believe. Now I spit in the face of defeat, now I am stronger that all certainity"
Naathir
15.5.2014 20:29Sem netusil, ze Coelho psal texty pro Hatebreeed.
Ricardinho
15.5.2014 20:04Na HBcku si zase ficim jak zamlada, až ma to překvapuje:). Tie texty su super, toto je ta spravna motivacia, ne uplakane, depresivne blbostky:). Veta "Sometimes, standing for what you believe, means standing alone" je hodná vytesania do kamena
Ricardinho
9.5.2014 20:55Haluz jak spatne napoxuvanie nejakeho albaca cloveka mentalne a emocionalne vrátí do minulosti. Dal som si tento albac Hatebreed spolu so Supremacy, Madball, slovenský Abhorrence a opat som sa ocitol tak 9 rokov dozadu na výške:). Skvele veci, pri ktorých clovek skoro vyroni slzu a zaspomina na ten čas slobody:). Navyše ta super fotka pitbullika v recke, potešilo a dojalo:)
k.eight.a
29.1.2013 12:08Album jsem neslyšel, ale na BA 2012 pro mě zústali za očekáváním. Holt jsem asi stál na špatném místě.
MŮRA - Needle Cathedral
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
SILO - Druhá řada
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
CYANIDE GRENADE - Cannibal Era
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
MANY EYES - The Light Age
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek