Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak novy ma zaujal viac ako toto odbocenie. Niekto to luska?
Mr.Johnsson
opět předběhl všechny tím,že sáhl zkušeně do hudební historie a se svým osobitým nadhledem všem vytřel zrak (sluch).Dnes ještě snad nepochopené,ale příští určitě docení....je to tam....stačí se zaposlouchat.
http://www.youtube.com/watch?v=5dCLnGCcya4 toto ste asi ešte nevideli :D
..lenže ten Fear je fakt nuda, podlezená latka.
:-)))
Ak myslis Fear of a Blank Planet od Porcupinov, to je fakt pruuser.Ale nozik v kapse stal zato a ja som sa kralovsky pobavil.
skôr ako šanzónu a lá therion by ste sa mali vyhnúť názorom vlasatého trolla uvedeným v spodnej časti článku. veď albumu "fear of a dark planet" dal tri a pol... O_o
DarthArt
Nic proti, je to čistě tvůj názor, ale nemyslíš, že je spíš na čase udělat pořádnou desku, místo nanicovatých studiovek, cover kompilací, živáků, megalomanských plánů a koncepčních děl? Třeba nějakou skromnější desku, kterou by se jim nestyděl/nebál vydat label bez myšlenek na červená čísla a finanční sebevraždu... Klipy otřesný, image otřesná, tvrdej spodek pod tím načančaným pozlátkem... otřesný. Na Therion od období kolem Theli není nic extra zajímavého a to už je nějaký ten pátek. Nikomu nic nevnucuji, jen polemizuji.
Jo to přirovnání k Michalu Davidovi sedí.
Louis napsal výbornou recenzi a dokonale v nich postihl důležité věci kolem téhle desky. Mně například se při zhlédnutí oněch klipů zvedl žaludek a v hlavě začalo šrotovat sousloví "Michal Therion David", po pár posleších desky jsem ale přišel na to, že jsou to, jak Louis přesně píše, velmi chytře vybrané songy, senzačně zatetrisované do charakteru Therionu a vůbec nápad udělat desku coververzí, navíc takhle nezvyklých, je mi sympatický. Prostě mám rád coververze, udělané po svém, a Christoferovcům se to podařilo. A k té oslavě určitě udělali líp vydat takovouhle libůstku než další nanicovatou desku, kterých mládenci na kontě bohužel mají poměrně dost.
Spokojen - o to spokojenější, že jsem musel změnit názor ze zhruba před roku, kdy jsem tady na adresu Therion dštil síru:)
tohle
je totální ZLO ve své krystalické podobě! :)))))
„Poupée de cire, poupée de son“ jsem vydržel poslouchat 01:25 min. A NIKDY, NIKDY VÍC!
Les Fleurs Du Mal
Therion mam celkom rad, ale toto si nezasluzi ani len ten 1 bod
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek