OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Gutalax, Clawfinger a Vomitory mě totálně rozštípali. Těšil jsem se též na Master, ale ten asi vinou zvukaře nic moc.....v každé druhé skladbě vypadával zpěv páně Špekmena....škoda
PRIMORDIAL - Živý důkaztoho, že pathos, folklórní vlivy a konzervativní metal se dají servírovat v balení, které není k smíchu. Hlavně když máte frontmana jakým je Alan Averill, který umí hudbu Irů náležitě odprezentovat a prodat. I přes krátký set odcházím naprosto spokojený.
CENTURIAN - Nezajímavý blbečkovský death metal bez testiklů, ale hrozně mě baví, že několik skupinek mezi skladbami skanduje "Vomitory!!"
LEPROUŠ - Hudebně se mi orba těhlenc hošíků líbí, ale pódiová prezentace trpí metrosexualitou a narcisismem. I tak z jejich vystoupení převažuje dobrý dojem (svůj díl na tom mělo zapadající slunce, které mi svítilo do ksichtu a nutilo mě dívat se mimo stage).
Koncert strejdy IHSAHNA měl být vrcholem festivalu, ale nebyl. Pořád však šlo o hudební hody, takže ikdyž měl zvuk k optimálnu daleko, fanoušek odcházel spokojen.
Jen Einarovi (to je ten kripl z Leprous) by měl někdo vysvětlit, že když je na pódiu IHSAHN, měl by mu přenechat roli frontmana a dominantního objektu jeviště. Jeho teplé grimasy a zvedání rukou byly hodně přes čáru.
Přesto, setlist soustředěný výhradně na poslední dvě desky byl strhující a dramaturgicky smysluplně poskládaný. A když ve "Frozen Lakes on Mars" přišlo na čtyřhlasý refrén nad kytarovými harmoniemi, stejně jako Rudimu mi naskákala husí kůže.
Snad jen škoda, že nedošlo na mé tajné přání, duet "Unhealer" s přítomným Mikaelem Akerfeldem.
TRIVIUM - Říkám si "dám tři skladby a aspoň se zasměju", ovšem nakonec zůstávám skoro půl hodiny. Trivium hrají pitomý líbivý metal s pózami (ty ledové plochy!!OMG!!), ale hrají ho dobře. Jejich nasazení a poctivost jsou až dojemné, člověk jim odpustí i ten toporný songwriting. Konglomerát všeho, co momentálně v mainstreamovém metalu frčí.
BEHEMOTH - Dokonalé, ale studené. Na rozdíl od skvělého vystoupení na BA'08 na mě současní BEHEMOTH působí odtažitě a příliš profesionálně, bez duše. Jen "Lucifer" a nová skladba mě budí z nevzrušeného, ospalého sledování. A navzdory všeobecnému nadšení ze zvuku musím konstatovat, že k místu vedle zvukařovy boudy doléhalo jen takové šolíchání, které naprosto postrádalo tlak.
OPETH - Tohle jo. Navíc když po třech dnech +/- podladěných náserů přikvačili s odpočinkovým setem (proloženým titulními tutovkami z D a BWP). K tomu se spustil lehký déšť, ideální kulisa k "show to remember".
BORKNAGAR - Přebuzený zvuk řeším úprkem na tribunu, kde je zvuk jak má být. Nezatížen znalostí desek si užívám dovádění tří hlasů (hlavně Vortexův je lahodný a oproti loňskému výkonu s Arcturus výrazově bohatší) na neutrálním dark/heavymetalovém podmazu.
CARPATHIAN FOREST - Black metal jak má bejt. Včely, prasata, kohouti, pyfka.
SATURNUS - Stejně jako předchozí noc Cult of Luna, doprovod k cestě ke stanu a příjemný doslech před spaním.
nie, len ho o chlp minul padajuci mikrofon
dáky incident ako pri IN FLAMES?
veru, veru...clawfinger to tam cele rozbili....skoro aj hlavu kameramanovi :D
aa...ešte som zabudol na MADBALL, chyba bola asi v tom že som ich videl po apokalypse zvanej VOMITORY a tak mi to pripadalo akési bez energie...
LEPROUS opravdu tragédie - ten zpěvák se asi opravdu rád poslouchá, bohužel pro ostatní
Takže ja som začal deň v znameni GUTALAX, bolo to prijemné vystupenie plne Ynteligentualneho humoru :D, dobra rozcvička. Potom som sa vratil ku podiu až na ROTTEN SOUND a to bola rezanica presne podľa môjho gusta, výborne vystupenie + čerešnička na torte v podobe hitovky Self :) Videl som aj časť vystupenia CENTURIAN a BIOHAZARD, ale ani jedno ani druhe ma nejako zvlašt nezaujalo. Chuť som si napravil na obscure stagi v podani CONTRASTIC a ich tanecneho grindu ktorý ma skoro utancoval k smrti :D.
CLAWFINGER - jednoznačne najlepšie sobotnajšie vystupenie na velkých pôdiach. Skvely zvuk, veľke nasadenie, vyžarujúca pohoda a samozrejme hitovky typu NIGGER, TRUTH atd. fakt toto som od nich nečakal.
HATEBREED - pohodka, klidek...ale na clawfinger nemali imho.
BEHEMOTH - videl som asi dva tri songy a išiel som radčej na pivo, neurazilo ani nijako zvlašt nenadchlo, ale musim uznat že mali velmi fajn zvuk.
Stihol som ešte asi dve veci od OPETH, ktorý hrali velmi prijemne,ale ja som neodolal a išiel som sa nechať rozdrvit na masokostnu múčku v podani VOMITORY :D, bolo to neskutočne vystupenie, velmi fajn zvuk, vysoke nasadenie a smrtiace hitovky ako regourge in the mourge a chaos fury. Fakt som sa divil, že ta plechova buda nespadla :D
A na záver by som len dodal, že ma mrzi ten chaos ohladom zmien v programe, kedže som vdaka tomu videl iba zaverecny song od kapely Perfecitizen, snad niekedy inokedy. A bijem si hlavu o mur za to, že som zabudol na akusticky set NOVEMBERS DOOM :/. thats my 2 cents
Mrdka dna i celeho festivalu - Leprous (otrasny zvuk a vystupenie este nasobne horsie)
Že budou pro mne zrovna na tomhle festivalu nejmilejším překvapením Clawfinger, to bych opravdu nečekal:-) Set jak noha.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek