Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
pirat sa nechal pocut, ze v maji 2022 vychadza jeho nova solovka, ktoru nazval "A Beautiful Shade of Gray" a ako bonus na nu nahral cover od Led Zeppelin "Ramble On"... tesime sa...
Impermanent Resonance mě letos potěšilo více než Dream Theater (s čímž jsem vůbec nepočítal).
naturalizovaný Američan :-)
apropo... Labrie je kanadan, nie american
Wildoer nahrál i Stigmata od Arch Enemy.
Ten obal dělal Travis Smith, ne? Furt na jedno InsideOut-brdo.. A muzika - DW to (celkem) vystih
Tohle je fakt strašlivá píčovina, nezlobte se na mne:).
James LaSoilwork riffy z 90. let. Uff
Peter Wichers spoluprodukoval a nahraval gitary, Peter Wildoer hral na bicie a reval
v recenzii sa zrejme spomina Peter univerzalne:)
DARKANE.
Peter Wildoer nehrál přece nikdy v Soilwork ne?
SPEV
James spieva o čosi viac falzetom a emocionálnejšie ako to mal vo zvyku v DT. Tiež aj vokály sú napísané tak aby zapasovali viac do moderného outfitu. Jamsov hlas nie je tak charizmatický ako u iných vokalistiv v žánry je viac "civilný". Predsa len porovnávať ho z halfordom, Tate, Minightom či Dickinsonom ho nemožno čo sa týka charizmy.Porovnal by som ho s Le Bon z Duran Duran. ))
"LaBrie zde zpívá uvolněně, nikdo ho netlačí do rejstříků, na které už nějaký ten pátek nemá, a je to zkrátka slyšet" Samoždřejmě, že ho nikdo netlačí, protože si dělá zpěvy na sebe, ale to že by na to neměl je pěkná blbost!!!
Fajn
Výborne napísané pesničky až na ten zvuk v štýle teenegerských kapiel ako Sonici či Dead by april. Myslím, že James sa nepotrebuje vtierať do priazne teenegerov. Stačilo len zostať pri klasickom zvuku a dať do vokálu trošku viac mužnosti :-) Ináč album je skvelý vyvážený hoc ku koncu trošku stráca šťavu. Myslím, že piesní mohlo byť menej stačilo len natiahnúť stopáž a nechať sólo gitaristu nech si poridne uľaví :-) 8,5/10
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek