OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bogy Depot byla ve srovnani s AIC strasna nuda, solovy Cantrell je nuda, solovy Cornel detto...
Cantrell byl a je moc dobrej, mam rad jeho solovky a byl jsem rád za comeback, byť bez Staleyho. Přeci jen jsem se však u Black Gives Way To Blue obával, že pujde o klasickou jednu comebackovou nahrávku, která, byť je výborná, tak stejně nikam nevede. Jsem rád, že se to nepotvrdilo :) Alici a Canterllovi fandím. A jelikož z grounge (post grounge) kapel toho moc nezůstalo, tak doufám, že Alice a třeba i Queens of the Stone Age dalé pofrčí. No a vlastně jsem rád i za to u pocené odpoledne před Metallicou v Milovicích kde jsem je viděl živě :):)
Jen jestli tema devkama ti nagelovani kastrati v divcich obleccich spise neco nemaskuji...
Už jsem na to přišel. To téma co dělá z jedněch (Sixx, Lee,...) v mých očích od malička bouráky a druhé (Weiland, Staley...) naopak jenom takové zoufalce není sport (i když by se to také nabízelo, ale není to jednoznačně úplně ono, není to TA věc, kvůli které to tak podvědomě mám a myslim, že nebudu sám), to téma je "ženy".:-)) Není pořádnýho rockera bez toho, aby nebyl ověšenej hromadou děvek.:-)
Hm, Chris Cornell ma nejake tie hrbolky na rukach predsa...
Prostě lidi jako Alice Cooper, Axl Rose nebo Nikki Sixx bych si dovedl představit zařazený ve škatulce s Keithem Richardsem a Iggym Popem (což je pro feťáckýho rockera nejvíc):-), ale Cobaina, Staleyho a Weilanda NE. To byly plačící špatně vypadající bábovky, ne rockeři a ikony!:-)
Možno to bude tým, že popri fetovaní stíhali aj športovať. :)
Zvláštní, že jakkoliv byl Layneho životní styl plný zakázaných látek, tak stejně jako jiné "grunge" závisláky jsem ho nikdy nebral jako nějakýho rebela/rockera/nespoutance prostě podvědomě jsem všechny ty Weilandy, Cobainy atd. měl vždy za bábovky, na rtozdíl třeba od všech těch Nikki Sixxů, Slashů, Stradlinů a Tommy Leeů - to byli bouráci.
Mená
Pomýlil som sa. Nikdy som nepoznal naspamäť členov kapely, len basáka. Píšem spontáne a okrem lídrov si si zapamätám ostatných členov kapely len zriedka. Nabudúce sa pozriem aspoň do wiki.
Aha, ja som zase nevedel, že tam bol aj nejaký iný Mike ako Inez...
Layne a Mike
Ako basák nosím v hlave Mike. Jasné Layne. Obidvom česť ich pamiatke.
2 IVAN: "Nebohý Mike" to bola nejaká Staleyho prezývka? ;-)
Mně se zas líbí ta depka na trojnožce:), přestože je to nejmíň METAL:)
Staršia tvorba?
Podľa mňa ich najlepšie abumy boli Dirt a The Jar of fies. Boli zo starších albumov výrezne najlepšie...najkomerčnejšie (tým mám na mysli, že piesne z albumov boli najhranejšie v TV a rádiách). Nové albumy síce nedosahujú kvalitou dva menované no sú vpodľa mňa výrazne lepšie ako astatné. Navyše DuVall je technicky výborný spevák a perfektne nahradil miesto po nebohom Mikovi. Ináč videl som ich naživo a môžem povedať, že z nich ide obrovské množstvo energie a sú naozaj fantastickí. Odporúčam.
přesně
Posledni dve desky AIC jsou fajn, celkem me bavi a je super, ze je kapela cista, ale autenticita a poctiva deprese z dob kdy kapelu tvorili zavislaci je pryc.
Já si zas myslim, že jsou spokojeni všichni - kapela, DuVall, firma i fans. Možná někde nějakej hnidopíšek ne, ale to už je jenom mikroskopická tečka nespokojenosti na té široké paletě uspokojení, jaké jejich hudba opět působí.:-) Jen málo kdy si to sedne, tak jak se to povedlo u AIC, u kterých bych řekl, že zněli vždy dost osobitě.
Znacku AIC naplnuji imo luxusne, jen mi pro to 'pouhe' naplneni prijde DuValla skoda. To tam mohl klidne odzpivat nejaky susny Superstarista a bylo by to vicemene stejny...
smajlík i po druhé otázce.
vike: Tak co od nich chceš? Co kurva chceš? Sezení v obýváku na gauči v županu s akustickou kytarou a občasné stříhání nehtů u nohou? :-) Chtěj hrát, tak hrajou, nejlíp jak umí naplnit značku AIC.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek