Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak už to vím......po vyslechnutí nových Sabaton je tohle balzám pro mé uši.
Já to tedy ještě neslyšel, ale zvuk z Port Royal prosím nééé...
Deska moooc dobra! Retro ako sfina aj so zvukom ala Port Royal. Hafo reverbu na spev
song solidní, na desku jsem zvědavý a těším se. RW nemusí nic moc vymýšlet, kovaní fans jim žerou všechno :-)
Tak snad po prdele někdo ocení nejlepší desku od Victory!:-) Po posledních děsech se docela vytáhli a to se musí ocenit!
Kdyz nudu, tak jedině s Running Wild. Samozrejmě na klasiku uz to nema, ale chci tu káru táhnout s nimi, resp. s ním:).
Jo ze zvědavosti to poslechnu stejně jako nový Sabaton,schválně co bude větší nuda.
Ne ne, jen piš jsi odborník na slovo vzatý. Nejhorší je, že jak teď dlouho nic zajímavýho nevyšlo, tak poslouchám tuhle koninu a v hrůze zjišťuju, že se mi to snad začíná líbit...sem to dopracoval.
pošli ho, uděláme z něj tvojí recenzi, to čtenářové ocení daleko víc;-)
Kdy už bude recenze na nový Runnig? K příležitosti návratu pirátů k bambitkám jsem složil oslavný poem.
jinak v textech je jasně zmíněno jméno Roberts, takže pisatel z MA je nejspíše poněkud prostý duchem :D
z wiki cituji: "He is sometimes confused with Charles Bolles, called the "Black Bart" of the American West." Takže to funguje :D
A čo k novej skladbe dodáva nejaký aktívny pitomec na Metal Archives:
An official lyric video was released for "Black Bart".
"Black Bart" (track 7), born Charles Earl Bowles, was an English outlaw and stagecoach robber operating in Western U.S.A. in the late XIX century.
To je samozrejme pravda, ale skladba je o pirátovi Bartholomewovi Robertsovi z 1. štvrtiny 18. storočia, rodákovi z Walesu.
:D kéž by Sasso zaskočil i za Larse, bohužel umřel už v roce 2007, tohle je Sasso junior.
dobry je za 3...Angelo Sasso za 1
Tak překvapivě to tak strašné jako posledně není! Sasso zamakal a je to tentokrát stravitelnější. Jinak Sasso je samozřejmě mnohem pestřejší než Lars, to ani srovnávat nejde!:-)
Jó Černej Bárt. Angelo JEDE! Když to porovnám s Hardwired, tak tam je prostě jasný, že ten Lars má v Sassovi těžkýho konkurenta. Zvuk kopáku bych řekl že má Running trochu debilnější, což jsem si už myslel že nejde, ale fakt toho Larse trumfnul. Rytmicky jsou na tom dost podobně. James versus Kasparek, to je těžký. Kasparek je tam sám, takže musí i hrát ty sóla za Kirka a na pozadí i riffy takže je vlastně lepší kytarista než James, ale zase ne tak dobrej jako Kirk, protože má tý sóla kratší. Zpěv taky tak na stejno a vlastně i těch motivů v tý hudbě je podobně. Celý to vypadá, že Metallica je slušnej revival současných Running Wild. Akorát že samozřejmě nemá v klipu ty kanóny a bambitky, což jí ve výsledku dost podráží nohy. Ale jinak dobrý. Naši vosmdesátkový kluci tomu navždycky povládnou.
Pieces of eight, pieces of eight, ha ha ha!
Jó! Rapid Foray. Bambitka a šavle. A to je právě vono jak potřebujeme protože plavby pod červenou vlajkou není nikdy dost. Ralf to tetokrát pojal hodně dobro a družně, takže už žádný motorkářský mikiny z kenvela, ale hezky zase šátek na mařenu a chytit se pára klasiků. Čili Verne, Cooper a ten dokonce v epický hymně, trochu toho westernu na východě a hlavně příběh na motivy populárního seriálu Simpsonovi Černý Bárt. Luboši, tohle bude žrádlo. A že to Ralf jako Kája zvládá sám? Musíš, Ralfe, musíš. A limitovaná podložka Running Wild na myš...no neber to!
je to Král.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek