NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hádam si si nemyslel, že blbci sú len u nás? 3:-p
http://www.youtube.com/watch?v=MAs_BT-qPeU
Celkem by mě zajímalo, kde ten klip točili. Když překliknete na 2:10, je tam celkem zřetelně vidět nějaký maník v tričku Root. Jestli se nepletu, tak jsem triko s jejich logem viděl i v publiku na koncertním DVD Autopsy. Že by Big Boss s tou celosvětovou popularitou Root měl přece jen pravdu? :-)
Valiči od Bastard Noise skús album "A Culture Of Monsters" (alebo prípadne "Skulldozer").
Ten noise (ktorým mimochodom začínali a ku ktorému sa teraz v podstate opätovne vrátili) je na nich len "sekundárnou" záležitosťou.
https://www.youtube.com/watch?v=6UevtHR0p64
Tak konečně jsem si mohl přečíst "skutečnou" recenzi na novinku svých oblíbenců Obliteration (ten neskutečný paskvil otištěný ve Sparku se při nejlepší vůli recenzí nazvat nedá). Předchozí album této kapely bylo taky výborné.
Toxic Holocaust mám celkem rád a nové album určitě nezklamalo. Dost se mi líbila i letošní sólovka Joela Grinda The Yellowgoat Sessions, na které vzdává hold starým blackovým kapelám (hlavně Bathory a Venom).
Třetí recenzované album jsem zatím neslyšel a podle toho popisu momentálně asi ani slyšet nechci. Podobnou hudbu jsem poslouchal asi před deseti lety a v současné době se k ní moc nemám chuť vracet. Na druhou stranu, pokud se to líbilo i Martinovi, tak to asi špatné nebude a časem tomu dám možná šanci.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek