OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je toho opravdu mnoho, ale něco z mých nejoblíbenějších či obecně respektovaných kapel třeba Textures, Tesseract, Monuments, Seven :) Doporučuji oblíbenou stránku na "hledání" kapel - got-djent.com
Díky, chlapi. Asi to nenapíšem pod "správnym" vláknom, ale poradte ešte nejaké fajnové djentové záležitosti na podobný štýl (aj keď toto djent nie je v pravom slova zmysle) alebo v štýle Vildhjarta, Meshuggah a podobne...
Proste poriadný sedmo-osem strunný nárez :-) Vďaka vám.
No hlavně nezačínej Clearem :D Určitě debut je nejlepší album, byť vokál tam je někdy přes hranu...U nich má kvalita sestupnou tendenci, jak to ostatně bývá obvyklé u většiny kapel. Ale i poslední deska Select...není nejhorší. Kapela si drží nějaký ten standard.
Miro
Za mě bych začal s Periphery II z roku 2012 - asi nejdotaženější záležitost... Ale debut je taky bomba.
Miro
Jednoznačne s debutom z roku 2010 s rovnakým názvom Periphery.
S akou vecou poradíte začať ohľadom tejto kapely? Ich najlepší album?
Já nemusím ty úvodní mini skladbičky každé desky (kde se hrabou na takovou Muramasa) nebo třeba Priestess. MK Ultra je vata, ale zase to má super "jazzíkový" konec. Tím nejlepším jsou pro mě skladby Stranger Things, Rainbow Gravity, The Bad Thing nebo Omega. Ale vesměs každá skladba kromě výše uvedených obsahuje povedené momenty.
Osobně jsem čekal, že Periphery půjdou více do sračkového progres pop-metalu (kterým častečně vždycky byly :-) ). Naštěstí je to stále respektu hodná kapela.
Přesně, taky by mi stačila jedna "best of" deska:-)
MK Ultra, Four Lights nebo Hell Below beru jako zbytečnosti. Jeden disk bez těchto věcí a byla by to bomba!
Zkus tomu právě dát šanci. Ze startu to pro mě bylo taky zklamání. Ovšem stojím si za tím, že kdyby vybrali ty nejlepší kousky a spojili do jedné desky, tak by udělali lépe. Takto by se jednalo o parádní materiál.
Pro mě po pár posleších zklamání, ale postupem času to roste:-) Každopádně dvojka zůstala nepřekonána...
Taky očekávám recenzi. Album to je velice solidní. Moc jsem od Periphery po Clear nečekal, ale příjemně překvapili.
Recenze
Recenze na Juggernauta nebude?
Periphery nevyhladvam ale na Kabat ti seriem z Vysokych Tatier
Nějakej bigbít, to sem netahej, na to neni nikdo zvědavej.
ZNICIT!!!
Ja jsem sy to jako poslechl a malem sem sy rozlil pivo!!! ROZUMITE?!?!? VOPRAVDICKEJ NAPOJ BIGBITU JSEM PRI POSLECHU ROZLIL!!! To jse mi jeste pri prehravani vopravdickejch bigbitovejch kapel nestalo...
Nevim co na to rict... todle miseni s elektronikou a jinymi depesarnami nepovazuju za zdravy jev v nasim milovanym bigbitu. Vzdyt to ma bejt jako narez! Ty bici zni hrozne jako...to kdyz do toho rezou Kabati to je uplne jinej hurvajs. Chci navrat k POCTIVIMU ZDRAVIMU BIGBYTU!!!! A dvanacku pivo!!!
Sorry ale necejtim tam vůbec žádnou hořčicu ani kečup na klobásku. Tyhle djenty a další nemelodický hudby bych zakázal. Návrat krále!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek