OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
no
tak po delší době poslechu z půjčeného CD. nějak mě to neoslovilo. Přitom je vlastně všechno v pořádku...tedy až na totálně zmršenou produkci a zvuk...Nápadů pát super, zbytek docela vata. Steve vládne parádním hlasem, sem tak zajímavý riff. Jinak ale nic moc...čím víc to poslouchám, tím míň se mi to líbí.....hodnocení se ustálilo na 6/10.
Zpěv Stevea za ty roky vyzrál, ale jinak mě to moc neoslovilo. Třeba další poslechy?
No sláva, Steve is back!! Jeho alba s MA jsou parádní.... Díky za tip. Zkusím Armaturu!!!
Celkom zaujímavé aj keď to není uplne moja krvna skupina. V kazdom pripade, pseudonym Armatura, to uz je poriadna kvalita:).
já nevím
Warfather zkouším už asi týden rvát do hlavy a pořád nic...Nadera Sadka beru jako skvělý, totálně propracovaný dílo, ale tohle je takový nemastný neslaný. Zatím převládají spíš negativní poctiy. Mě navadí, že je to staroba, to já rád, ale něco tomu chybí. A přijde mi divnej zvuk...nějak to pořád neřeže...ale tak uvidíme časem...
I mně se Tucker u MA líbil víc než Vincent a debut Nader Sadek považuju za velmi zdařilý, takže se na Warfather dost těším.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek