Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Rozpolcený. Na jedný straně super "Immolation" pasáže, na druhý taky dost sterility a bezduchosti. Ale úplně špatný to není.
nazory na novy album Ephemeris ?
Zrovna pár dní zpátky jsem to slyšel a hned jsem to zařadil do kolonky toho lepšího, co mi prošlo ušima. Hodnotit ale zatím nebudu, musím si to ještě aspoň jednou poslechnout. Díky za recenzi.
hell
já se musím s pochvalou samozřejmě přidat. Beneath sypou pěkně, ale nový Abysmal Torment mě dávají ještě trošku víc:)) Každopádně pěkná recenze a díky za ni!
Vďaka za dobré tipy, ako na BENEATH, tak za zmienku o SORORICIDE, tí ma doteraz obchádzali.
souhlas
Souhlasím se sokelssonem - jakmile se na Metalopolisu objeví recenze/report od Martina L., nikdy nevynechám :-))!
Ja som rád, že to niekto ocení. Len kiež by som mal menej času na vypisovanie tohto tu. Zvyšok redakcie holt tvoria šťastní ľudia, ktorí nemajú v robote také stresujúce pauzy, ktoré musia vyplniť aspoň nejakou prácu pripomínajúcou činnosťou.
Dobre napísané Martin.Dík za recku.Aspoň niekto drží metalopolis pri živote
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek