Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Album jsem si i s prvním dílem nedávno koupil a ze skřeků DeFeise jsem byl taky v šoku. Neposlouchatelné. Možná to byl úmysl, ale pak jsem ho tedy nepochopil. A taky mě fascinoval naprosto příšerný "krabicový" zvuk bicích s nepochopitelným jakýmsi zdvojením "šroťáku" na některých místech - strašné, trhá to uši. Takže za mě první díl jednoznačně lepší a u třetího uvidíme...
Kym minuly album bol este aky taky primer v ramci zanru, toto album je totalna vata a pruser. Nudne melodie, nevyuzity potencial spevakov, navyse biedna priam demoidna produkcia to cele zabila.
1 + za obal...ten sa myslim podaril :-)
To je metal? Revolution Renaissance byl v pohodě, hlavně 3. album Trinity. Kéž by se Timo od té pompy vrátil ke kořenům, tedy vybroušenému obsahu namísto nafintěné formy.
Súhlas pioter, je to fakt slabota. IMO, ide o jedno z najhorších albumov v rámci žánru aké som kedy počul. Nudné melódie, o ničom zvuk,nevyužitý potenciál vokalistov, more prevareného klišé atď. Toto album je skrátka prúser.
2/10
Recenze je v pohodě a čtivá, ale nemůžu souhlasit s výsledným hodnocením. Timo opravdu nepřekvapil a po už tak dost špatném posledním albu šel kvalitativně ještě níž. Co song, to jeden velký průser, který se vyloženě krčí pod velikostí toho, co tenhle člověk kdysi dokázal. Album je patvar, který jen potvrzuje, že Tolkki je už dávno sebeparodie sebe sama. Jo a ta závěrečná "epická" blbost je krávovina na entou, kterou drží nad vodou jen ty pěvecké výkony. Jinak obsahuje tolik solidních nápadů, že by sotva stačily na krátké minutové intermezzo.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek