Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
MoRt8
To ešte nič, v roku 2015 vydal Buckethead 117 albumov :) https://en.wikipedia.org/wiki/Buckethead_discography
https://www.discogs.com/artist/274511-Omar-Rodriguez-Lopez
WTF ???
Mám tomu snad rozumět tak, že Lopez vydal v roce 2016 !!! 13 !!! desek ???
best of 2014? ... ne obliviscaris - citadel ... s tazkym prehladom :-D
... k teme ... antemasque ... prijemny rock, ale nepocujem dovod, preco sa k tomuto albumu vracat.
... co tak dat aj recku na slasha (kt. ma bohuzial vela zbytocnych songov)
Mě Bosnian Rainbows sedlo celkem rychle, ale s Antemasque to mám takové vachrlaté, jednou jo, pak zas ne...
nejlepsi alba roku
Namet pro zamysleni pro recenzenty: neslo by ubrat u spojeni "nejlepsi album roku"? Zda se mi, ze to je u kazde treti recenze :(
Ale jo. Chvíli mi to trvalo, ale teď už ty refrény nemůžu dostat z hlavy. Podobně jako Bosnian Rainbows
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek