Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ty máš nejaký osobný problém s Carcass, bejku?
"Přiznám se na rovinu, že ač jsem tím člověkem disponujícím oněmi pověstnými růžovými brýlemi, uznávám argumenty druhé strany. Jsou pravdivé, to je dobré si přiznat. Proto nenazírejme na "Skydancer" jako na bůhvíjak zázračný debut, ale spíš jako na nezpochybnitelný milník v historii nového směrování švédského metalu. Berme ho spolu s alby „Lunar Strain" od In Flames nebo „Carpet" od Ceremonial Oath jako základní stavební kámen nově se rodícího stylu, který brzy vejde ve známost jako melodický death metal." - zaverecna stat z recenzie ktora je 20 rokov stara a velmi vystizna. Dnes z nejakych prapodivnych dovodov su oznacovani za stvoritelov melodickeho death metalu Carcass so svojim Heartwork.
Viem, že som tu s krížkom po funuse, ale sral to pes... Konečne niekto asspoň okrajovo zmienil zabudnutú kapelu Ceremonial Oath... S recenziou sa nedá nesúhlasiť...
bodaj by si nesuhlasil
jooo tento album nestarne len ten zvuk. ocenil by som nejaku remastered verziu, ale samozrejme suhlasim s absolutnym hodnotenim.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek