OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ad Periphery
V posledných mesiacoch som videl štyri kapely, ktoré sú výraznými predstaviteľmi djentovej scény:
Poliakov Disperse, Britov TesseracT, Amíkov Periphery a v podstate Indov Skyharbor ...
Jasne najmenej príťažlivo pôsobí vlajková loď amerického djentu - Periphery, ich ortodoxný djent je najmenej interesantný a platí to tak o živom prevedení, ako aj o ich ostatných albových počinoch.
Nemám co dodat, za mě maximální spokojenost, Skyharbor až na dekovější kytary a absenci Miracle (kterou by Dan naživo už nedal při svém stavu) předvedli výborný výkon, jestli ještě někdy dorazí, jdu znova, stojí to za to. Periphery a další "djenty" se můžou jít klouzat..
... samozrejme malo byť TFN ... mea culpa ...
Dík za pohled, já bohužel od TFN dobrý koncert zatím neviděl. Studiově je to ale mnohem silnější, přesně jak říkáš.
ad RIP
Fajn report, ale ...
Dva dni pred Prahou hrala táto trojka v Budapešti na lodi A38 a keďže je to turné troch rovnocenných kapiel, (každá s cca 50 minútovým blokom) bolo denne rotujúce poradie (v tomto prípade na škodu) SKYHARBOR, SLEEPMAKEWAVES, TIDES FROM NEBULA. Šli sme predovšetkým na SKYHARBOR a oni aj boli (z pohľadu môjho aj mojich parťákov) celkom jasne najlepší.
Výrazové prostriedky inštrumentálneho post rocku sú proste limitované a v spoločnosti kapely, hrajúcej vlastne progmetal s prvkami djentu, navyše s veľmi dobrým spevákom (Daniel Tompkins má v Skyharbor viac priestoru a pôsobí civilnejšie, ako v TesseracT) nemali ďalšie dve kapely zrovna šancu.
Na A38 bolo tak medzi 600 až 700 hláv (takmer plno) a je pravdou, že po sete Sleepmakeswaves, pred TFM odišlo asi tak sto ľudí, teda je jasné, kto z dvoch post rockových bandov je pre verejnosť príťažlivejší ...
Videl som výborný koncert TFM v prosinci v Košiciach (ako headlineri), teraz to nebolo tak dobré, ale necítim zásadný rozdiel medzi Poliakmi a Austrálčanmi.
Navyše - ak zhodnotím svoje pocity iba z posledných albumov všetkých troch interpretov, SKYHARBOR - "Guiding Lights" je skutočne skvelá placka, "Eternal Movement " od TFM je aspoň dobrá ... a "Love of Cartography " od Sleepmakeswaves je obyčajná nuda ...
... iné oči a hlavne iné uši ...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek