Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nikoli nezbytně. Sleduju ji, protože mě zajímají (zda to kupř. nepohřbí:)), ale nezajímá mě, resp. neřeším, jestli budou hrát konkrétně A či B.
Je fajn, že Hereš odpovídá věcně na otázky, konkrétně na "Sledoval jsi dění v TÖRRu v době, kdy jsi nebyl jeho členem?" a"Záleželo ti na tom, jak se kapela v té době vyvíjela nebo ti to bylo jedno?" ale odpověď, když to zkrátím, "Kapelu jsem sledoval... a co kluci dělali mi bylo tak nějak jedno" je tak trochu protimluv :-)
Henych
No, první dojem bohužel dělá hodně. Nicméně není to jen můj poznatek. Ale možná jen nemá rád pořadatele...
Ájé, zase poznatky člověka, co ho jednou zahlídl....
Henych
Z uměleckého hlediska je odchodu Henych jistě škoda, z hlediska lidského už si tak jistý nejsem. Měl jsem "tu čest" je párkrát potkat na Noci plné hvězd, dělal jsem pořadatele u pódia, a můžu říct, že Vlasta je dost namistrovaná pí... .
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek