Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud NĚCO mají, tak je nechápu - zvlášť teď, kdy je poměrně malá resp. neschopná konkurence. Ovšem, art rock je mrtvej, ale "moderní" progresivní rock - či snad dokonce progmetal - by jim slušel. Jenže, to by fakt muselo bejt NĚCO, protože skalní fanouškové (já-:) jsou namlsaní super kvalitou skoro 40 let starý tvorby. A tady mám obavu o současnou sestavu ... třeba by šlo ještě sestavit nějakou super-skupinu (asi ne).
Vubec se nebojim skladatelske formy. Pokud vim, kluci si stezovali na plivani ze stran old school fans, kteri tuto podobu neprijali. Zapojit se vsichni do tvurciho procesu, verim, ze by to byla pecka.
To Hooya
Kdyby něco novýho měli, tak už to hrajou. Hladík je geniání a ví, že nejlepší skladatelský léta má za sebou. Viz třeba PF.
O deň skôr bolo to isté v prešovskom kine Scala - výborný zvuk, Jazzabell odohrali interesantný 45minútový set, Blue Effect vyše dvojhodinový. Celková spokojnosť, záujem verejnosti (najmä v seniorskom veku) celkom značný, Zíma, Křížek, Říha vysoko v pohode, Hladík pri nich mentálne "omladol".
Honza Křížek, ako frontman dáva obrazu kapely na živo zaujímavý rozmer: niet tu nejakej archaickej patetickosti, a cítiť nenútenú snahu o špecifický humor (jasný spíker v rádiu) ...
Mne by nikdy nenapadlo, ze se ex-WCHI Krizek se Zimou najdou zrovna v BE.
Jinak Rosenka a spol jsou bez debat vyborne a zive podmanive, ale ocenil bych semo tamo jejich vypusteni a nahrazeni jinym flakem, pac tech vybornych veci maj mnohem vice...
Kez by v teto sestave sepsali material a vydali ho.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Vložit diskusní příspěvek