OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ne ze by na tom zalezelo, ale odpadky se recykluji...
Zombo, naco sa bavis s odpadkami, tie staci hodit do smetaka alebo spalit. Snad uz sme fakt inde jak takato luza:)))
Zombeat miluje RS2!
dzizas
k.k.t si tu akurat tak ty
vike - [13.5.2015 13:37]
vertikálne jinde ... Předtím byl NS kokot , nyní je elitářský slaměnný kokot...simple
Jagr!!!!
a ten pan Šmíd už je na pravdě boží, že by mu hned Radalf přál věčnou slávu?
Vikousi, na mieste kde ma uz ziadne WP sracky, NSBM, hatecory, panslavizmus, arijska krv a podobne keketiny nezaujimaju. Kvoty na pristahovalcov, romske osady, moslimovia a pod. sice niesu prave mojou salkou kavy, ale prezijem aj s nimi a dalej si idem zivotom svoje:). Ale asi dost k tomuto, dalsi (asi uz 20ty) BAN by ma uz mrzel:)
Hejno, ja proti Saenkovi nemam nic, Drudkh a podobne atmosfery si dam dokonca este aj dnes, ale samoyrejme, bavit sa o Hate Foreste, releasoch na Supernal Music atd. asi fakt netreba:)
RS2
Něco proti Romanu Saenkovi?
naozaj inde ? a kde inde ? //:=]
http://www.metal-archives.com/bands/Kladovest/71681
Aj ked je pravda, ze tam presli az po prvom albaci, iba tam skriekal Radalf. Zda sa mi, ze robil aj nejake hostovanie s Romanom Saenkom. Taketo pico.viny raz za zivot postretnu skoro kazdeho, sam som tam bol okrajovo, ale nastastie uz som inteligencne inde:)
Promiň, ale jak jsi přišel na to, že vydával u No Colours Records? Mezi jejich releasama není žádná z uvedených Radalfových kapel.
Tu prvú časť o hrách by som vynechal, ale inak celkom v pohode vzhľadom nato, že by som si nepomyslel, že si raz kliknem na rozhovor s Radalfom. Páči sa mi, že sa RIP dotkol a Radalf hovoril aj o časoch minulých. To ako sa človek posunie od kapely vydávajúcej u Mobusa na No Colours Records až ku tričku Good night white príde a ska festivaly je fakt zaujímavé.
vulgar display of power... toz asi tak...
Mnou otriasli.
Škoda těch vulgarit.
Protoze sedi jak beruska a bavi se maximalne s Marou (pac je taky profi muzykant/umelec z Prahy) //:=]
a divíš se, když ho ani nepustíš ke slovu :o))
Vida ho, Honzika... tady se clovek dovedel vice nez z X posezeni v hospode //:=]
Parádní rozhovor, díky za něj! (y) V podstatě od začátku fungování Cruadalachu jsem k němu měl předsudky - hlavně protože mě folk a pagan metal úplně míjí, až na pár světlých výjimek (Enslaved, Thyrfing, Einherjer, Borknagar, což ale také nejsou zrovna typické žánrovky). Přesto jsem starší Cruadalach slyšel a nic to na na mém názoru nezměnilo. Až nové album mě přesvědčilo, že je v nich potenciál udělat něco opravdu svojského. Někdejší (hudebně laděné) články i příspěvky Radalfa ve mě také mnoho sympatií nevzbudily, což akceptaci kapely taky nepomohlo. Tento rozhovor však na mě udělal skvělý dojem!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek