OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ano album je to výborný čím víc poslechu tím víc roste koupil jsem si origo a chrochtám blahem FNM nezklamali je to fajn muzika co se jen tak neohraje díky kluci
Veľmi dobrý album, na prvý dojem síce trošičku kŕčovitý, ale jednotlivé finesy, detaily a kvalitka vypláve na povrch až po mnohonásobnom vypočutí.
mrtva precenovana kapela
Tak to je mi te lito....
Adame, tys mne prokouk. Sedí všecko. Do puntíku :(
To Pavli
Neni spis vsechno spatne u tebe socialni problemy hledani identity v detstvi znasilnen igrackem piti spatne vody ano to je dusledek tveho nevyrovnaneho chovani.....
Tady je něco špatně. Všechno. Leč v hloubi duše doufám, že jde o velice rafinovaný sociální experiment z dílny všemi mastmi mazaného Mika Pattona... za nevědomé asistence členů kapely (v jejich případě pouze peníze/naivita).
RIP: to je zas opačný extrém
Jo ve vsem jsou prachy ale deska je to dobra
Drive nebo pozdeji si kazdy uvedomi, ze prachy jsou proste prachy.
V PAŘÁTe bol dobrý rozhovor s Pattonom, kde sa na adresu Faith No More nevyjadruje práve ružovo. Sa čudujem, že s nimi vôbec koncertuje. Hulákanie so Zornom asi tak nenesie :-)
U nás ten čas prostě běží tak nějak jinak, pomaleji.
No co uz metalopolis Jiri
pravda, lepší je psát recenze po dvou posleších co nejdřív
Ale jinak recenze ok :-)
Tak to mě pobavilo, po půl roce tu máme minirecenzi :-) Ale opravdu, zahráli jste na mou vnitřní cynickou strunu :-) Čímž nechci radit, jakým způsobem máte dělat především SVŮJ časák.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek