Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ano album je to výborný čím víc poslechu tím víc roste koupil jsem si origo a chrochtám blahem FNM nezklamali je to fajn muzika co se jen tak neohraje díky kluci
Veľmi dobrý album, na prvý dojem síce trošičku kŕčovitý, ale jednotlivé finesy, detaily a kvalitka vypláve na povrch až po mnohonásobnom vypočutí.
mrtva precenovana kapela
Tak to je mi te lito....
Adame, tys mne prokouk. Sedí všecko. Do puntíku :(
To Pavli
Neni spis vsechno spatne u tebe socialni problemy hledani identity v detstvi znasilnen igrackem piti spatne vody ano to je dusledek tveho nevyrovnaneho chovani.....
Tady je něco špatně. Všechno. Leč v hloubi duše doufám, že jde o velice rafinovaný sociální experiment z dílny všemi mastmi mazaného Mika Pattona... za nevědomé asistence členů kapely (v jejich případě pouze peníze/naivita).
RIP: to je zas opačný extrém
Jo ve vsem jsou prachy ale deska je to dobra
Drive nebo pozdeji si kazdy uvedomi, ze prachy jsou proste prachy.
V PAŘÁTe bol dobrý rozhovor s Pattonom, kde sa na adresu Faith No More nevyjadruje práve ružovo. Sa čudujem, že s nimi vôbec koncertuje. Hulákanie so Zornom asi tak nenesie :-)
U nás ten čas prostě běží tak nějak jinak, pomaleji.
No co uz metalopolis Jiri
pravda, lepší je psát recenze po dvou posleších co nejdřív
Ale jinak recenze ok :-)
Tak to mě pobavilo, po půl roce tu máme minirecenzi :-) Ale opravdu, zahráli jste na mou vnitřní cynickou strunu :-) Čímž nechci radit, jakým způsobem máte dělat především SVŮJ časák.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek