OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Opäť 3 tradičné problémy, pre ktoré Nile nemôžem zaradiť do A skupiny: samoúčelná komplikovanosť, nezaujímavý zvuk a slabé vokály.
Dát na Nile , jako teď na Nilotic Rites, DR5, místy i DR4, to je skutečně vražda. Digitální verze je neskutečně plochá, slitá dohromady a nudná. Poprvý v životě jsem měl po poslechu vinylu pocit, že poslouchám úplně jiné album. Myslel jsem, že v době lossless Tidalu už pochybný argument pro hlasitější nahrávky na CD ztratil smysl. Nicméně (a zejména německé produkce) jsou CD z posledního roku neposlouchatelná (Disillusion, Nile, Alcest, Cult of Luna), zřejmě to bude i případ i True North a Daemona, ale tam jsem to ještě něměl možnost porovnat.
Wau, tak ten Narcotic Wasteland mi teda riadne zašmakoval. Prvotriedny death metal s niektorými nezabudnuteľnými momentmi. Presne tento typ smrtiaceho kovu mám najradšej. Mňam...
https://www.youtube.com/watch?v=tXZvLIN75Fs
první singl z nové desky.
Pocuvam Narcotic Wasteland a ten Dallas ma naozaj nezamenitelny hlas, je to trochu ina muzika ale ked sa ozve Dallas tak si nemozem pomoct a je tam jednoducho Nile
Hanba mi, ale vôbec som nevedel, že Dallasova kapela NARCOTIC WASTELAND už má na konte album z 2014 a už chystá druhý. Po prvom posluchu: starý dobrý Dallas bez blízkovýchodných prvkov. :-)
mě to fakt celkem sere, taky mohl odejít až po brutalu :) ten jeho řev byl tak specifickej, že to nenahradí ani Karl, a ani nikdo jinej.
Sakra, taky jsem si na něj už dávno zvykl a ta plešatá hlava (vůbec nic proti) mi u nich prostě bude nejspíš dost chybět...
Tak to je smutné. Dallas už mal trademarkový vokál. A to som si zrovna nedávno hovoril, že či sa vôbec pokúsia niekedy vymaniť z egyptského šuplíka. Tak to asi omrzelo prvého Dallasa...
Som naozaj zvedavý, s akým materiálom príde sólo.
Karl Sanders -
"I would like to personally thank Dallas Toler Wade for his many years with the band, and sincerely wish him well with his music .
All of us in Nile are truly happy and thankful to be working with Brian . Not only is he a seriously talented Extreme Metal Guitar Shredder, but he has a great Brutal Metal voice , with a very versatile range . ... achjo, zrovna když jsem se těšil na ně na BA, v klasický sestavě
Ešte tomu dávam čas, každopádne od Annihilation asi najlepší Nile. Nile sú pre mňa stále jednotka na DM poli.
zdenos
to si dobre mimo zayebal teraz bratu
Zveřejnění recky ve středu a zmínění se o otvíráku Call to destruction. Takové nešťastné proroctví pro další dny...
Kruci na tohle jsem měl opravdu chuť a ono opravdu vše sedlo, skvělá deska, baví to:-).
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek