Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Opäť 3 tradičné problémy, pre ktoré Nile nemôžem zaradiť do A skupiny: samoúčelná komplikovanosť, nezaujímavý zvuk a slabé vokály.
Dát na Nile , jako teď na Nilotic Rites, DR5, místy i DR4, to je skutečně vražda. Digitální verze je neskutečně plochá, slitá dohromady a nudná. Poprvý v životě jsem měl po poslechu vinylu pocit, že poslouchám úplně jiné album. Myslel jsem, že v době lossless Tidalu už pochybný argument pro hlasitější nahrávky na CD ztratil smysl. Nicméně (a zejména německé produkce) jsou CD z posledního roku neposlouchatelná (Disillusion, Nile, Alcest, Cult of Luna), zřejmě to bude i případ i True North a Daemona, ale tam jsem to ještě něměl možnost porovnat.
Wau, tak ten Narcotic Wasteland mi teda riadne zašmakoval. Prvotriedny death metal s niektorými nezabudnuteľnými momentmi. Presne tento typ smrtiaceho kovu mám najradšej. Mňam...
https://www.youtube.com/watch?v=tXZvLIN75Fs
první singl z nové desky.
Pocuvam Narcotic Wasteland a ten Dallas ma naozaj nezamenitelny hlas, je to trochu ina muzika ale ked sa ozve Dallas tak si nemozem pomoct a je tam jednoducho Nile
Hanba mi, ale vôbec som nevedel, že Dallasova kapela NARCOTIC WASTELAND už má na konte album z 2014 a už chystá druhý. Po prvom posluchu: starý dobrý Dallas bez blízkovýchodných prvkov. :-)
mě to fakt celkem sere, taky mohl odejít až po brutalu :) ten jeho řev byl tak specifickej, že to nenahradí ani Karl, a ani nikdo jinej.
Sakra, taky jsem si na něj už dávno zvykl a ta plešatá hlava (vůbec nic proti) mi u nich prostě bude nejspíš dost chybět...
Tak to je smutné. Dallas už mal trademarkový vokál. A to som si zrovna nedávno hovoril, že či sa vôbec pokúsia niekedy vymaniť z egyptského šuplíka. Tak to asi omrzelo prvého Dallasa...
Som naozaj zvedavý, s akým materiálom príde sólo.
Karl Sanders -
"I would like to personally thank Dallas Toler Wade for his many years with the band, and sincerely wish him well with his music .
All of us in Nile are truly happy and thankful to be working with Brian . Not only is he a seriously talented Extreme Metal Guitar Shredder, but he has a great Brutal Metal voice , with a very versatile range . ... achjo, zrovna když jsem se těšil na ně na BA, v klasický sestavě
Ešte tomu dávam čas, každopádne od Annihilation asi najlepší Nile. Nile sú pre mňa stále jednotka na DM poli.
zdenos
to si dobre mimo zayebal teraz bratu
Zveřejnění recky ve středu a zmínění se o otvíráku Call to destruction. Takové nešťastné proroctví pro další dny...
Kruci na tohle jsem měl opravdu chuť a ono opravdu vše sedlo, skvělá deska, baví to:-).
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek