VEIL OF CONSPIRACY - Shape of Grief
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Z podobneho sudka - luxusna gitarova pracicka na novinke DGM:
https://www.youtube.com/watch?v=tlsntjZBZxM
Bude co pocuvat;)
okrem toho sustania v usiach na dalsi den, skvely koncert
http://www.valhalla.sk/?p=9132
Bylo to fajn, bylo to víc než hlasitý a Russel místama zpíval teda pěkně falešně ... asi se neslyšel -:)
Ano, až na tu podstatnu maličkosť > masakralne prestreleny zvuk, v červených svetlach na mixe, kde uz skreslovalo uplne vsetko aj šum medzi skladbami to bolo super koncertne vystupenie.
Ad MELTED SPACE: to bol nejaky zvlastny symfo-epic opera projekt klavesaka Pierra Le Pape, v ktorom polepil kde akych spevakov (mimo ineho ex-vokalistka SERENITY). Mal som pocit ze bud su v ten vecer vsetci chori, alebo hraju svoj prvy spolocný koncert...tak falosne som uz dlho nepocul na zivo nikoho spievat :-(
výborný zážitek, kterému k dokonalosti chyběl jen trochu snesitelnější zvuk???
jasně proč si vubec myslet, ze na koncertnu HUDEBNI kapely by nekdo chtel NECO slyset.
Recenzent byl zrejme v jinem paralelnim vesmiru nez vetsina zhnusenych navstevniku.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Vložit diskusní příspěvek