OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Avramova příspěVku jsem si ani nevšiml, četl jsem odspodu a hned jsem zareagoval. A shodli jsme se.
to Párek
Steve Harris asi není takový pánský přirození jako Pařízek, aby řešil to, že Blaze Bayley zpívá písně Iron Maiden.
S těmi covery... BONFIRE hrají běžně Sweet Home Alabama, BRICHTA hraje běžně Ace Of Spades, DORO hraje běžně Breaking The Law, SAXON hrají běžně Ride Like The Wind. I na velkých festivalech. Ale na dotaz, jak to, že Blaze může hrát Fear Of The Dark, bych odpověděl, že Harris není Pařízek. :-D
Chtěl jsem psát report z AC/DC, ale vidím, že to nemá cenu:-)
Koncert Blaze v Praze měl spoustu stěžejních bodů se následným koncertem AC/DC. Na oba koncerty přišlo asi šedesát, obě vystoupení byly fakticky revivaly rockových legend a i přes znatelný postmáničkový věk svých protagonistů se nám tito skrze energii v hudbě snažili tvrdit opak. Oba pojí naprosto úmorné sólovaní a exhibice (manhuntmanhuntmanhunt) a ta pravá čistota rock'n'metalového žánru. Profláklou Fear of the Dark si stejně jako Hell's Bells mohli nechat od cesty. Potěší naopak zařazení dlouho nehraných fláků Touch Too Much a Virus případně Como Estais Amigos. Oba revivalisté Axl i Blaze jsou zkušenými matadory, kteří i přes hlasový rozdíl vnesli do obou koncertů ten správný feeling svých domovských Gánů a Ironů, takže jste měli pocit, že posloucháte dvě kapely zároveň. Blaze sice pracoval o něco lépe s davem, ale Axl těžce triumfoval gipsem na noze a fešným trůnem, což je hodně heavy. Show jela a i následná organizace se povedla dokonale. Opuštění sálu a doprava z chmelnice proběhala bez incidentů. Přežili všichni i když nám Blaze slíbil, že nás všechny zabije a zničí. Axl sice nic neslíbil, ale ničil nás svým jekotem od začátku. Zjednodušeně se dá říct, že je úplně jedno jaký koncert jste si vybrali, protože Blaze a AC/DC jedno jsou.
Párek - [26.5.2016 12:35]
Jednoduse, zaplati poplatek OSA/PRS/ASCAP/GEMMA, ci kyho certa a muze si hrat v podstate co chce, nema-li puvodni autor vyjimku, ze k interpretaci dila musi dat svuj vyslovny souhlas. Takto to ma tusim mj. ABBA, ale nejsem si jistej, jestli se jedna o zive provedeni nebo spis pro pripadne studiove nahravky.
Louža: no covery hrajou hlavně amateři v klubech pro 20 lidí, ale Blaze čas od času zahraje i na nějakém větším festivalu, tak mě jen zajímalo, jestli by si tam troufnul tyto věci zpívat. Nebo já nevím dělat předskokana metallice třeba, jestli by mohl před takovým davem hrát tyto věci z ery Dickinsona.
Párek : a proč by to nešlo? Covery se na koncertech běžně hrají a to většinou členové nemají s předlohou společného vůbec nic. Tenhle v ní byl aspoň pár let regulérním členem...
Blaze
Člověk, kterého obdivuji.
Jeho pozdější alba - rozumněj The King of Metal a Infinite Entaglement - už nejsou pro každého. Z mého pohledu jsou mnohem osobnější a skutečně viniknou když je dáte do paralely s tím čím si Blaze v životě prošel.
Na koncertu se mi líbilo relativně úzké propojení s albem Silicon Messiah - obě alba si jsou tematicky podobná, takže se není čemu divit. Man Hnut jsem si pěkně užil (hlasivky stávkovaly ještě dva dny po koncertu), jen místo toho Fear of The Dark bych daleko radši viděl Clansmana nebo Sign of The Cross.
Suma sumárum pěkný report, hlavně úvodní shrnutí o zpěvácích Železné Panny je naprosto přesné.
Na jednom koncerte Blaze rozpraval ako mu Steve Harris pomaha, aj mu pomohol zaplatit nahravanie nejakeho starsieho albumu ked s tym boli problemy, zjavne su medzi nimi dobre vztahy
https://m.youtube.com/watch?v=RdHUtDjtYts
To mi nekdo vysvetli, Blaze si mize volne hrat na koncertech veci z Maidenu, co s nema parkrat zive mozna zpival, ale vubec se na nich nepodilel, ani skladatelsky ani zpevem? Treba ze dodnes ma v setlistech fear of the dark, to mi Harris dovolil ? ;D chapu ze pro 50 lidi v nakem pajzlu o nic nejde, ale co kdyby hral na nejakem vetsim festivalu, tm uz by to bylo vice na "ocich a usich" ..
Klobouček
Blaze je pro mě jednoznačně největší dříč a dělník metalu. V jeho věku, s jeho minulostí a životními eskapádami, vystupovat kdesi U košile před 150 hlavami... Má můj obdiv. Blaze je srdcař a jak napsal Louis, Král! Jeho desky jdou mimo mě, ale vždy si rád přečtu reporty a sleduji jeho kariéru s obdivem. Neskutečný člověk.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek