OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
+ jeden den korekčního martyria prosím připočítat:-)
dej mi dva dny texty jsou napsaný ...už jen fotky
jen co se vrátím z Balkánu
Ostatne dni
Kedy bude report z ostatnych dni? :)
člověk se těší na Neurosis a pak stojí tři hodiny v dešti na vstup, aby slyšel posledních deset sekund Stones from the Sky....největší kaňka festivalu
Taky jsem se divil. Z desek mě to baví. Naživo žádná energie. nic neproudilo.
vektor nudaaaaaaAAAAAA?????? ripe ripe!
--- oprava : napriek dazdu a vlastne aj vdaka nemu ...
na Mastodon som stal v predu pod pravou bednou. Ze nefunguje som si ani nevsimol az do chvile ked to zrazu nezapli. Vsetci sme zvrieskli ked sa tak stalo. po 4-och pesnickach to bol zrazu iny koncert. A bol skvely. Prvy den aj napriek a vlastne aj vdaka nemu... atmosfericky a nadupany.
Abbath dobrý, ale co předváděl při jejich setu King, to jsem opravdu nečekal. Tanečky, legrácky, hovadinky a po čtvrtém zaškobrtnutí i pád přes odposlechy. Na něj reagoval obrovským úsměvem a další legráckou. Asi byl něčím nastřelenej, ale pro mě hudebník festivalu a zboření mýtu zlého muže :-)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek