ghosteen

Skeleton Tree pre mňa nebola až taká sila ako Push The Sky Away, napriek tom stále úžasná hudba. Trilógiu baladických albumov má ukončiť tohtoročný Ghosteen a po prvých dvoch vypočutiach, kedy som si najskôr pomyslel, že zase balady, sa to začína fantasticky rozvíjať na album roka.

Skončit ve víně, kavárenský smutek.

Boli ste niekto pozrieť Nicka a TBS v Prahe alebo vo Viedni?
Skočil som do Viedne, mám to bližšie a dobre som spravil. Nick akoby zo seba striasol ten najťažší smúok a 2,5 hodinový koncert zvládol s neuveriteľnou energiou a nasadením.
Skeleton tree v láske veľmi nemám, ale naživo sa veci z neho vôbec nestratilli. Šoklo ma, aký hluk a zlobu vie narobiť, keď sa "naserie" (koniec Jubilee Street, Tupelo, a iné).
Playlist vyskladaný spravodlivo, na nič podstatné sa nezabudlo.
Bol som včera, ale išiel by som aj zajtra.

Pekná recka, ale už som to tuším niekde čítal :-)

Ale jo Rudi, asi čtu moc rychle, a už mi to pomalu zapaluje.
Nicméně si pořád myslím, že se můžeš vypořádat pouze s tím, že umíráš a s tvojí smrtí se musí vypořádat jiní.
Ale to už jsem na tenkém ledě filozofie, kam rozhodně nepatřím.

V každém případě, stálé zdraví.

Vysporiadať sa s vlastnou smrťou = vieš, že zomieraš.

Ako napríklad Bowie.

Dá sa ľahšie vysporiadať s vlastnou smrťou, alebo so smrťou niekoho veľmi blízkeho?

No ty vole ona.idnes hadr. Pokud má tedy někdo zkušenost, s tím, jak se vypořádat s vlastní smrtí, tak ať mi napíše a podělí se, možná si mi to bude jednou hodit, nebo a ať radši hned osloví nějakého slovutného vydavatele, ten z toho jistě udělá kasovní trhák.

Jinak album naprosto špičkové, je to přesně jako v tom nejmenovaným filmu, když na tiché louce jeden druhému povídá, slyšíš tu hudbu... ano, ta hudba je v tobě, jsou to emoce, které tě nutí žít a Nick tohle všechno jenom přetransformoval do tohoto minimalistického hudební skvostu.