Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dlouho jsem se tak na koncertě nezasmál jako na Tiamat. Škoda, že jsem viděl jenom posledních 15-20 minut. Kdyby někdo věděl o videu, kde upadl i s kytarou a následně ji zahodil, tak bych si rád tenhle úžasný okamžik připomněl :-D
Na Summer Breeze už nebyl tak sjetý: https://youtu.be/YNY52-Y6jDY
Jaktože nebude?
:-(
Našťastie už žiadne znova nebude.
Já si nemůžu pomoct, ale od toho vystoupení mám TIAMAT tak nějak víc rád. Dokonce jsem se k té jejich tvorbě s chutí vrátil. Šel bych znova.
Ten pohled klávesáka TIAMAT, priceless 😁
Já to mám s Disperse teda přesně opačně. Slyšel jsem pouze nové album v době vadíné, zůstalo to na jednom příjemném poslechu po kterém mi toho z alba v paměti už tehdy moc nezůstalo, zato naživo jsem si je užil.
Ale ano, Plini byl zábavnější.
disperse jsou vyborni z desky. nazivo mi to pripadlo moc utahany
Protiva: Jsme konečně vystřízlivěli. Holt jsme dostali matroš od Honzy.
Disperse boli výborní a pre mňa to bol nečakaný objav festivalu. Doska šlape.
Report po měsíci?
No dobře, po třech týdnech... není to moc brzy? Kdyby to bylo v tištěným časopisu... ale na internetu???
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek