OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
The Eye je až na ten automat na úrovni Abigail,ta atmosféra není z tohoto světa. The Trial, Burn, Behind These Walls...\m/
Geniální. Stejně jako prvních 5 alb. Comeback už byl horší. Už v tom zvuku nebylo tolik temnoty co postrádám nejvíce? Geniální bicí Mikkea Dee. Takové bicí nikdy potom neměl. Jediné negativum na na The Eye vídím v použití automatu. To posral
Před pár dny jsem tohle geniální album znovu slyšel (asi po deseti letech) a měl jsem z něj v podstatě stejný pocit jako při prvním poslechu - originální, svěží, strhující a plné neotřelých nápadů i mrazivé atmosféry. Pro mě jedno z nejlepších metalových alb všech dob.
Dla mna najlepsi KD vobec...najlepsie ked idem s kamosmi v aute, riadny dazd, burka, tma, na ceste hmla a do toho Conspiracy...brrr, zimohriavky mi po chrbte behali :D
koncert
něco pro fandy Kinga
http://www.youtube.com/watch?v=2Tic9qcEQ_Q&feature=PlayList&p=171E01A38CBCD90C&index=0
Diamond Conspiracy
Další mistrova deska = další klenot v mé sbírce... Nemohl jsem se dočkat pokračování hrůzu nahánějícího příběhu ze zlověstného domu Amon. Neskutečně našlápnutá nahrávka. Hodně se mi líbí snové pasáže, La Rocquovi akustické party... dokonalost. Stoprocentě také vím, že si na svatbě nenechám zahrát tradiční svatební pochod :)) Trošku bych jen přidal na horové složce, která mě víc "dostávala" na oředchozím albu 'Them'. Přece jen babička, old bitch, v horním patře domu Amon je nezapomenutelná. Štětka jedna ďáblova :)) Sakra, dostal jsem neodolatelnou chuť na šálek čaje...
Conspiracy
Tak tohle album má promě značnou kultovní příchuť. Ve svých deseti letech jsem se totiž poprvé dostal k časopisu Metal Hammer, kde na toto album byly veliké reklamy. A zanedlouho se tato nahrávka objevila u nás doma. Přestože je to značná ostuda, o příběhy jsem se u Kinga Diamonda díky své chabé znalosti angličtiny nikdy moc nezajímal. O to více jsem se soustředil na hudbu. A možná právě díky tomuto hledisku u mě tohle album jednoznačně vyhrává. Ostatně, co víc. Nejdřív na mě kouká z mého prvního metalového časopisu, pak se objeví a pak se ze staré kazety Sony ozývá z mého pokoje 24 hodin denně. Však už je ta kazeta dneska pěkně zašuměná.... Prostě KULT!!!
No tak na tomhle albu je zvuk už velmi dobrý. Nejlepší písní je bezesporu Sleepless night. Tady King mění polohy hlasu až neskutečně. Od koulí držícího ječáku až po brutal murmur ve střední pasáži. Prostě lahoda.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek