OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
MH je naozaj v pohode, ale som tiez zastancom a fanusikom Ghost, neviem cim to je, hlavne ma bavia melodie, sample a na novom album skvely saxik
Ako nechapem. Mh v pohode pre mna. Skor nechapem tu posadnutost ghost. Tak mi povedzte co je lepsie?
Počúval som to nedávno v práci a názor na "Catharsis" som nezmenil :)
Tak co ako to vyzera teraz? Mne sa to stale paci skvely album, ja som sa nemohol dostat cez predchadzajuci album ale teraz ho uz dostavam do hlavy
"Catharsis" je v pohode, ale či obstojí skúškou času sa uvidí o pár rokov. Ten TBR sa mi začal pozdávať už aj viac ako "Supercharger", čo bolo niekedy naopak - holt, asi chýbal Ross Robinson.
Za pár let to budeš tvrdit o Catharsis taky. Já už to tvrdím dneska.
Ja som sa po rokoch vrátil ku "The Burning Red" ktorý ma predtým veľmi nebral a teraz zisťujem, že je to celkom kvalitný materiál. Super zvuk, nádherný obal ale hlavne super songy (takú Silver neviem posledné dni dostať z hlavy) bez nejakej nezmyselnej výplne stopáže. Kiežby sa to isté dalo povedať aj o "Catharsis".
Neviem, no.. Nepocul som starsie veci, toto je prvy album, ktory pocuvam a mne sa paci. Dobre gitary, zaujimave refreny. Dobre to je. Prejdem si aj starsiu tvorbu, ale ta bude asi o inom, predpokladam..
dost dobrý
Úplně jsem novým MH na chuť zatím nepřišel , jsem momentálně trochu jinde, ale porovnání s Maxem mne pobavilo ... kdysi jsem někde zachytil, možná to byl vtip, že Max měl super zážitek. když se poblil na Veddera z PJ. Už tehdá jsem si říkal, že Max jede jinou ligu a o to i mentálně :) ... od té doby mne v tom jen utvrzuje. Prostě Max se nyní ideálně hodí na libovolné slavnosti piva na libovolném náměstí, libovolného města u nás v SČ .. pohodově by zapadl a bylo to parádní :) .. hned bych vyrazil. MH ať to bereme jakkoli toho dostali do vínku poněkud více. Sám uvidím co s novinkou, nyní Kreatoruji, těším se na Masters Hammer, koupil jsem staré Benediction, Skepticism i se chystám ponořit s Pařátem do opět do odložených Tiamat ... nějak mi ten MH nu metal nechce naskočit a furt mi vadí ta podivná arogance ... ale jak říkám srovnání s Maxem je prostě boží :) ... to mě baví :) ... člověk se musí, než se pustí do vytváření hodnost, pobavit a to se povedlo :)
"tupeho pralesního zmrda bez špetky muzikalniho talentu" - AHAHAHAHAHAHAHA si trafil klinec po hlavicke :D
Corvus: Poslouchej si třeba SOULFLY, pokus to máš za lepší hudbu. Z mého pohledu je to přesně opačná strana stezky. I té evoluční. A v případě Maxe naprosto degenerativní. Radši budu poslouchat sladkobolneho hitmakera než tupeho pralesního zmrda bez špetky muzikalniho talentu a schopnosti se vyvíjet a melodictet.
Skvělá deska! Nemám víc co dodat!
Corvus - [6.2.2018 16:11]
MH dle mě je o tom jak moc se umíš metalu resp. hudbě sám otevřít (a nemusíš se zrovna A priori otevírat jako nějaká děfka)... stačí dle mě hodnotit baví poslouchat nebo nebo ne. Flynn, mimochodem vynikající hudebník, má problém v tom, že respektuje akorát sám sebe, ne v tom, že je neusazený, tedy neomezený. Jinak pokud bych měl brát hudebníky dle toho jaký mají charakter a co hlásají, tak min. 60 % z nich bych asi poslouchat nemohl. Proto už zřídka čtu nebo tuuubuju nějaký rozhovory.
" stopáž blížící se dvou hodinám...", tak to si teda dosť (a schválne) prehnal. The Blackening určite nie je album "odnikud nikam" a povedal by som, že aj Unto the Locust tam nespadá.
Nějak nám chlapci metallicovatí :-D Velkohubá prohlášení, rozdělení fanoušci, sladkobolné desky, stopáž blížící se dvou hodinám... Já osobně jsem nad Machine Head zlomil hůl. Není to toiž prvně, co vymetli se svými fanoušky. Flynn je taková metalová kurvička, co se klidně ze dne na den otočí k fans zády a začne hrát country. Pro mě stáli za to do More Things Change. Debut je silný jak dívčí stehno. Dál to šlo odnikud nikam...
Pozoruji, že to rozdelení ppsluchaču, jak o nem píšu v recenzi, probíhá i v čtenárskem hodnocení. Je to pekne polarizované. A to určite Robb Flynn v nejakém ze svych mesiášskych projevu slíbil, že bude frontmanem dolních deseti milionu. Místo toho vedone rozdeluje posluchače:-))
Bojim sa to az popocuvat :D
https://www.youtube.com/watch?v=6A3PJ1uxzSk 3:50 - 5:05 :-)))
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek