Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ghost - Hunter's Moon
Nove video:
https://www.youtube.com/watch?v=rtkaUZvMaG8
videl som Ghost nazivo v Sobotu a bole to uzasne skvele metalove
Drajv v drummoch a zvuk je jediny posun oproti predchadzajucim abumom.Doslova vydrena snaha pisat hity ma nechava na rozdiel od minulosti nezucastnenym divakom tejto kolaze popu a retro rocku.Gitarovo je ten album uplne nezaujimavym, osobita atmosfera Marcyful Fate a psychedelie je minulostou, a tak mi Prequelle nema uz co ponuknut.Zvlastne je, ze sa to tu tak nekriticky unisono vynasa do nebies.Vsak ide iba o lahko nadpriemerny album s dobrym zvukom...
kde je hranice ?
Zajímalo by mě, kde je hranice toho, jak mnoho popových melodií procpat na finální album. Obávám se toho, že příštií deska bude již čistokrevný pop s občasnou tvrdší kytarou.
Marigoldovi velky homodik za homotip na The night flight orchestra.
bez zbytočných rečí ... 9/10
ouč, to sa ako stalo toto? :) vďaka
Jenom jeden detail - Jocelyn Pook je žena :)
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek