Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A nezachrani to ani detsky zbor.. a podobne picoviny..
Suhlasim, v duchu poslednych Dimmu Borgir..teatralne, s mnozstvom vaty, prehnanej symfonicnosti..na stare veci sa to nechyta a i od Satanist to ma na mile daleko.. ako do atmosfery tak i zvuku.
5/10
Taka hura picovinka. Akurat pre Rudka, aby mohol pisat tie svoje obrovske superlativy.
Hrozná píčovina tohleto.. Starý Behemoth mám rád,jak jejich blackový období(Grom) tak i to deathmetalový(Satanica a hlavně Apostasy) ale I Loved You at Your Darkest je nabubřelé,teatrální nic.Už Satanist bylo na hraně ale tohle je příšerný,takový deathmetalový Dimmu Borgir.Dobrá obchodní značka,dobrá hudba už dávno ne.Fakt škoda.
Už to jde hodně mimo mě. Satanistu jsem bral jako takovou hranu toho, co v rámci "načančanýho" metalu ještě beru, že může mít něco do sebe, tohle už se dostává o kus za tu hranu. Neříkám, že to nemá kvality hráčský, skladatelský, aranžérský, produkční, ale už to je subžánr, co mi nic neříká. Možná dvě, tři skladby jo, ale celá deska ne.
Formálne pekne spravené avšak dokonale bez obsahu. Pripomína mi to jedlo zo školskej jedálne. Nutričné kvality spĺňa na výbornú ale za to úplne bez chuti. Verím že pre široké masy výborné ale pre hľadačov rozličných odtieňov nekonečného spektra chutí zbytočne investovaný čas.
Behemoth nastúpili cestu kolotočiarskej teatrálnosti (v štýle napr. Dimmu Borgir, Therion, Ghost...) už dávnejšie a tento album je akýmsi logickým výsledkom ich dlhodobejšieho snaženia. Len na tomto CD už ani to prvoplánové vyvolávanie ducha veľkého Satana nedokáže kapelu úplne spasiť. Proste im to všetko s každým ďalším albumom verím menej a menej. A preto v tomto tvrdom redakčnom battly dávam svoj hlas jednoznačne Hooyovi+vidím tu priestor ísť s hodnotením ešte nižšie.
Stále netusim co si Rudi predstavuje pod pojmom "tvrda hudba/muzika".
Top
Behemoth je TOP v Black metale. Jej nový album je tomu dôkaz. Od tejto poľskej bandy som ešte nepočul slabý album. Perfektná práca vynikajúci zvuk. Nemám výhrady
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek