Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Slam Party 3
Áno bol som. Síce som po asi 10 rokoch mal menší problém nájsť vchod do katakomb Collosea, ale stálo to za to. Potešilo pár známych tvárí, s ktorými sme sa roky nevideli. Hudobne to u mňa bolo asi takto: Sinaya-snaživý výkon, ale úplne mimo mňa. Traumatomy+Epi...- toto už bolo zaujímavejšie, aj obecenstvo sa pomaly začalo zahrievať na prevádzkovú teplotu. Kraanium- jedna z kapiel, kvôli ktorej som tam išiel a moje očakávania boli vrchovato naplnené+ najromantickejší song celého večera Midget Fucker. Pathology- najhoršie nazvučený set. Bicie boli vytiahnuté hodne nad to čo moje uši dokážu zniesť a tak sa väčšinu času zašívám na hajzly alebo v bare. Ale chlapi do toho búšili jedna radosť. Pyrexia-ich novinka sa mi motá niekde okolo 6-7/10, ale naživo bez akýchkoľvek pochybností potvrdili status legendy. Dokonca aj songy z novinky tu vyzneli oveľa lepšie. Jednoducho od podlahy až po strop našlapaný set, plný húpavého slamu. Kľudne mohli hrať o nejakých 15-20 minút dlhšie. Všetci členovia si užívali asi najbúrlivejšiu odozvu toho večera.
Potešili aj zákulisné info:
a) Kraanium v žiadnom prípade nekončia a budúci rok bude nové splitko.
b) prísľub basáka z Pathology, že budúci rok sa do Košíc znovu vrátia.
Celkovo to bola jedna veľmi vydarená akcia, v pohodovej ba až rodinnej atmosfére. Myslím, že aj účasť naplnila očakávania. Ľudia sa bavili, fotili hlavne s členmi Sinaya a Pathology, pilo sa a dobre bolo. Triko Slam party kúpené a ak budem v Košiciach určite prídem aj nabudúce.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek