OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Chtěl bych k tomu jen dodat, že švédský zpěv zní (pochopitelně) o mnoho více přirozeněji, takže pokud si někdo hodlá pořizovat jen jednu verzi :-)), doporučuji tu švédskou. Subjektivně mi přijde opravdu o hodně lepší
Este nie. Este maju vela kapiel z minulosti (70 roky)ktore mali radi...
Opeth
Zdravim, no.. tak zle to hadam zase nie je. Opeth nam predvadzaju svoj optimalny 70s progres art rock standart, tak ako sme si za posledne roky zvykli. Uvod albumu povazujem v podstate za to najlepsie v ramci moznosti uvodna trojica skladieb to pekne nakopne, Potom vsak pride pokles dole ale to vydrzi len do skladby Charlatan, ktora ma opat grady. Zaver albumu sa plavi v pokojnych vodach bez vyraznych prekvapeni.
Ok, In Cauda Venum nie je zly album. Za pozitiva vyzdvihujem nadpriemerne dobry spev, vyborny zvuk a skvela praca ako i zvuk bicich. Za negativa vnimam privela beztvarich poloh a mozno v niektorych pripadoch pretiahnutej stopaze skladieb. Na masterpiece to nie je ani zdaleka ale ako prijemne pohodove vikendove jesenne pocuvanie to potesi.
Som zvedavy akym smerom sa Opeth budu uberat dalej, pretoze si myslim ze v ramci tohto klziska uz predviedli de facto vsetko.
7/10
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek