Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Chtěl bych k tomu jen dodat, že švédský zpěv zní (pochopitelně) o mnoho více přirozeněji, takže pokud si někdo hodlá pořizovat jen jednu verzi :-)), doporučuji tu švédskou. Subjektivně mi přijde opravdu o hodně lepší
Este nie. Este maju vela kapiel z minulosti (70 roky)ktore mali radi...
Opeth
Zdravim, no.. tak zle to hadam zase nie je. Opeth nam predvadzaju svoj optimalny 70s progres art rock standart, tak ako sme si za posledne roky zvykli. Uvod albumu povazujem v podstate za to najlepsie v ramci moznosti uvodna trojica skladieb to pekne nakopne, Potom vsak pride pokles dole ale to vydrzi len do skladby Charlatan, ktora ma opat grady. Zaver albumu sa plavi v pokojnych vodach bez vyraznych prekvapeni.
Ok, In Cauda Venum nie je zly album. Za pozitiva vyzdvihujem nadpriemerne dobry spev, vyborny zvuk a skvela praca ako i zvuk bicich. Za negativa vnimam privela beztvarich poloh a mozno v niektorych pripadoch pretiahnutej stopaze skladieb. Na masterpiece to nie je ani zdaleka ale ako prijemne pohodove vikendove jesenne pocuvanie to potesi.
Som zvedavy akym smerom sa Opeth budu uberat dalej, pretoze si myslim ze v ramci tohto klziska uz predviedli de facto vsetko.
7/10
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek