Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
To jsou asi ty specifické chutě Čechů a Slováků, o kterých se v zahraničí pořád mluví :-)
Som az prekvapeny kolko ludi sa v nazore na novy MAYHEM zhodne, vela zahranicnych reviews tento album skor glorifikuje :)
Velký zklamání,po geniálním Ordo ad Chao a výtečným Esoteric Warfare,težký propad dolů.Nikdy bych si nemyslel že se u poslechu Mayhem budu nudit..
Normální veteránský black metal. Na to aby to byl úplný průšvih jsou muzikanti v kapele až moc dobří, na to aby to bylo něco skvělýho jsou zároveň (asi už definitivně) až moc usazení a "nad věcí." Přijde mi, že ten často vzývaný "nadhled" je tady spíš ke škodě: Zní to tak nějak odtažitě, jakože "poslouchejte, pořád umíme hrát black metal," ale chybí tam autentičnost, nějaká emoce co bych jim věřil. Takový jako když hraje v hokeji Kanada s Francií a hvězdy NHL si to tam profesorsky dávají, nasází pár fíků, seberou tři body a jdou na pivo. Fanoušky potěší aspoň ty body...
Zatím jeden poslech, který se mi nechce opakovat. Souhlas, že na Mayhem to zní nějak obyčejně.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek