OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mám v podstate úplne rovné dojmy z bratislavskej zastávky v Randale. Fractal Universe boli absolútne famózni s hádam najlepším zvukom večera. Mňa osobne za tú slabučkú polhodinku doslova zatĺkli do podlahy. Toto bola deathmetalová moderna presne podľa môjho gusta. Thulcandru som dovtedy vôbec nepoznal. Nie je to celkom môj metal, ale bolo to veľmi počúvateľné. God Dethroned zahrali ako veľlkí profesionáli. Ich melódiami nabúšený rezavý death metal bavil i keď mietami boli zbytočne nahlas. Obscura mala v občasných momentoch trocha nečitateľnú rytmiku, ale inak predvieldi klasicky precízny výkon. Melódie, silné riffy, tvrdosť i prstolamná technika bez čo i len náznaku nejakých náznakov kŕča. Odchádzal som bohatší o dve CD a tričko. Celkovo vzaté sa teda jednalo o ďalší výborný koncertný večer.
zvuk
I já jsem byl nadšen zvukem i hudbou prvních dvou kapel , u God dethroned se zvuk trochu zhoršil, ovšem čitelnost Obscury byla na hranici rozlišitelnosti a to jí mám naposlouchanou. Pověstné melodie člověk registroval jen při kytarových solech, pokud hrály kytary pospolu byl to chaos, vokál utopen, i reakce fans byla tím pádem chladnější, možná proto jen jeden přídavek. Velká škoda, nevím jestli si dal zvukař pauzu, nebo naložil hlavní kapele volume do prava a prostě Futurum přeřval...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek