Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Funerální klid
Flowers of Evil vnímám jako doposud nejsilnější dílo minimálně v rámci "popové" epochy. Muzika funguje úžasně podprahově. Napvrchu se zdá a snad i je "osvětlenou" expozicí pozitivně tepajicích vibrací, ale stále při pohřební, funerálně poklidné náladě kdesi níže, dost určitě v jádru. Mně osobně na této desce baví písničkový rámec songů, "metalizující" tenze , jež nestírá dřevní minulost kapely. Za fandu nejen neotřelé syrovější kytarové hudby, ale třeba i řízné darkwave musik se mně současná estetika Ulver naprosto zařízla do žil a to již dříve avizovanou písní Nostalgia v rámci této desky, která je mimo jiných silným důkazem neotřele vyváženého snoubení melanchonické radosti a temnoty... Co by řekl k tomuto počinu nezasvěcený posluchač?? Řekl bych, že ještě mnohem více!
to MaxBodycount
Jen pro upřesnění, O'Sullivan se na posledním albu nepodílel a na Caesarovi jen přispěl kytarou do dvou songů
Prekvapenie - Ulver po mnohých rokoch ľavotočivých zákrut pokračujú presne tam kde skončili na poslednej radovke, oslizlého šarmu čiernej omše v Modrej ústrici charakterizujúceho The Assassination ... však tentokrát nedosahujú. Postupný únos Ulver do synth-popu pod taktovkou Garma a O´Sullivana je dokonaný a v tomto momente je jedno, či si pustíte ich, alebo čokoľvek od Miracle ...
Mi to připomíná Precedens. Úplně tam slyším Báru Basikovou..
Dost mě zaskočilo, že na iDnes vyšla recenze. https://www.idnes.cz/kultura/hudba/ulver-recenze-flowers-of-evil.A200903_145317_hudba_ts
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek