Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
lepsi by bol format limited series, ako film to je naozaj dlhe a v zavere ocividne museli strihat.
film bohuzial velmi kopiruje sucastnu situaciu, klasicke filmove studio by sa ho asi ani neodvazilo nasadit do velkych kin.
!
Já si hlavně myslím, že se McKay začal brát trochu moc vážně a že by bylo potřeba aby se mu ozval Will Ferrell s taškou plnou umělejch ptáků a natočili spolu nějakou úplnou zhovadilost, ve který bude Ferrell ještě větší úchylnej buran než jindy. Takovej menší formát mozku by dle mýho McKayovi prospěl ze všeho nejvíc.
Ten film je hlavně moc dlouhý. První trictvrte hodia jde, pak se to transformuje v ptákovinu, která je příliš absurdní a postrádá vtip. Pokud chtěl zacilit na maintream a blbce tak ok. Mam za to, ze hlavni kriterium Netflix produkce je natočit co nejvice minut.
Souhlas
Vidím to stejně. Film mě pobavil, lehce zamrzazil. Jestli chce někdo dumat o smyslu své existence, ať si pustí Anderssonův film O nekonečnu :-D
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek