Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hrozna recenze.
Voivod sú velikáni a skutočná legenda, výborná hudba s obrovskou charizmou
Big Beat made in VOIVOD!
:-(
Úžasná deska! Má perfektní zvuk, nápady, atmosféru. Žádné z předchozích jejich alb mě dosud tolik nedostala jako toto.
ha ha cha cha, hoši... moc vtipný
BOP
Pigi? Čaj?
Názor
VOIVOD umřeli s Pigim.To je přeci jasné ne?Někdo tu psal, že nejlepší deska je DH-88.Mě je skoro 40 a VOIVOD znám a miluju tak od 15-ti.Když se zastřelil Cobain, tak mi to bylo celkem fuk, ale když zemřel PIGI,...fakt jsem uronil slzu.To ale pochopí jen někdo, kdo ty Voivody fakt miloval.Já hltal každej tón,...hlavně v letech 88-89.Pigi byl podle mě génius,...pro mě daleko zajímavější, něž včichni Satiániové a Vaiové.Druhá taková kapela jako VOIVOD nebude.Mě se strašně líbil už od mládí i ten název.Přesně to korspondovalo s tím, co Voivod hráli.
dreckus - [29.2.2008 14:19]
To je nahodou super recenze;)
myslím první odstavec, nikoliv třetí.
Dimension Hatross je samozřejmě nejlepší deska VOIVOD.:)
Ondra: Velmi dobře. :)
(řekl darkmoor a popadesáté vmetl vikovi do ksichtu jeho hodnocení nightwish ;)
jj, dreckus neodpouští
kruci to je pamatovak:-))
buď rád že ta recenze nedopadla takhle ;)
http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=1149
Dalo mi to práci prokousat se recenzí a vůbec si z ní odnést něco jiného než hromadu příměrů a květnatých formulací. Obávám se, že až budu chtít číst básně, tak se obrátím na jiný server, než metalový.
"... rázem se z inspirujícího přítmí zamřížované místnosti, prosvětlované pouze paprsky pootevřených vstupních dveří oázy hudebního absolutna, stala noční můra, jejíž děsivou podstatu místy přerušovalo jen mučivé vrzání ocelových vrat vedoucích do popravčí komory." ?!
No ale k desce. Neposlouchám Voivod dlouho, objevil jsem je relativně nedávno. A nejvíc se mi líbí právě album Voivod. Třeba Katorz mě moc neoslovilo, stejně jako War and Pain či Dimension Hatröss (líbí, ale ne tak jako Voivod).
Paráda. Trošku moc dlouhý (přičemž není problém to vyposlechnout nadvakrát, že?), ale jinak bez chyb - jak jest u Voivod tím nejlepším zvykem!
desetdesetdesetdesetdeset!!!
prave pocuvam katorz a zneje to ako pokracovanie posledneho albumu
Voivod
Voivod aj po smutnej udalosti s Piggym ostanú jednou z najoriginálnejších metalových legiend. Je mi veľmi ľúto, že voivod neostali s nami aspoň ďalších 20 rockov.Album voivod vynikajúca práca jedna z najlepších dosiek týchto nedocenených kanadských velikánov. VOIVOD FOREVER
Báječná fošnička. Každá skladba má aspoň jeden dva riffy, za která by jiné hard spolky prodaly rodiče do otroctví. Gasmask Revival, Blame Us a nebo třeba nejúžasnější věc - absolutní dizonantní pecka Invisible Planet. Běhá mi mráz po zádech, jen ten název vidím na monitoru.....
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek