Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ja tam pocujem vela laibachu, viac ako v minulosti ...
Všimol si niekto, že tie husté riffy v Dicke Titten sú vlastne zo staručkej Rammstein z debutu? Rozdiel je len v tom, že dnes majú páni viac podladené gitary :)
Libové a lidové album.
Tentokrát to přílišné nadšení Rudimu docela žeru. Pro dlouholetého, či skalního, fanouška (což nejsem) toď dovoleno. Já jsem rád, že jsem po letech přišel hudbě "Germánů" na chuť (seriál Lubora Laciny na nejmenoivaném webzinu, v posledním kole porazil mojí aroganci KO) a jsem rád, ž tohle album jenom potvrtuje, že rozšíření mých obzorů bylo správné.
"Zeit" se prímově poslouchá a má v sobě vnitřní přitažlivost, magii (chce se poslouchat). Myslím, že jsem to jednou v autě za dopoledne otočil, tak 4x za sebou, potom mi to začal připomínkovat 5-letý synek. Za mě ta nejasnějšé "achtička" a velká spokojenost.
Moje mamča už pár hodin vstřebává zážitek z koncertu. Samozřejmě nadšená :-)
Recenze pěkná a od srdce. Já se na důkladný poslech teprve chystám.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek