Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
R.I.P. :(
A Chůva podle mě není podprůměrný horor. Co si vybavuji, mělo to zajímavou atmosféru a filmařsky prostě kvalitní počin. Jasně, námět stokrát omletý, ale tvůrcům šlo asi hlavně o pochmurný nádech toho filmu, ne o duchaplný děj nebo hluboká poselství. Něco takového, jako když dnes někdo nahraje black metalovou desku ve stylu Dark Funeral: Vobiscum Satanas nebo death metalovou ve stylu Immolation: Dawn of Possession. Vždycky to bude retro, vintage, z určitého úhlu roztomilá poklona starým fotrům žánru, ale i tak to může být dobrá muzika.
Tak to mě opravdu mrzí.
William Friedkin (29. srpna 1935 Chicago – 7. srpna 2023 Los Angeles)
Vike
Mělo tam být samozřejmě "věcný", ale to ti jistě došlo. Promiň. Hospoda, pivo, rodinná sešlost atd... :-)
Vike
Děkuji ti za věčný názor. Upřímně, já mám třeba rád i veskrze podprůměrný horor Chůva.
Zábavná kravina od držitele Oscara za film Francouzská spojka. Friedkin je opravdu borec, žeru jeho styl, ovšem dle mého vystřílel všechny ostré hned na začátku.
Sydow byl 'tvrdy' ateista a s roli mel (minimalne na zacatku nataceni) problem.
Neredukoval bych Friedkina na dva filmy... Mzda strachu, Zit a zemrit v LA, 12 rozhnevanych muzu, Boys in the band...
kult
Kultovní film a skvělý článek. Těším se na na druhou část:)
Je to tak. Ve druhé části článku označím film v jednom případě jako "mysteriózní thriller", což je docela příznačný termín. Přesto dává žánrové označení ''horor'' smysl o tom nelze polemizovat.
Friedkin se vlastně k hororu ještě jednou vrátil, prostřednictvím roztomilého béčka Chůva (1990). To je ten film, kde lidi trhá na kusy živý strom :-)
No jó
Nj, ale já bych tenhle film zařadil taky mezi horory. To je problém stylotvorných děl. Pantera taky nechtěla být ve škatulce metal/HC a dnes se tomu dokonce říká groove metal. Velká a svérázná díla mívají na chvostě spoustu plagiátů a pokračovatelů, takžes e to pak zařadí do škatulky či jak....
xxx
Cyberolas: Taky to tak vidím. Ten film funguje skvěle především díky tomu realistickému přístupu. Možná proto Friedkina popadá amok pokaždé, když Vymítače ďábla někdo označí za horor :-)
anbilivr: Hudbu strašně rád poslouchám, ale psát bych o ní asi neuměl. Nemám v tomto ohledu potřebnou znalost mapy. Kdo s kým, jak to začalo, kde se zrodil tenhle žánr a kde zase tamten... atd. O konkrétní skladbě dokážu maximálně říct, že se mi líbí nebo nelíbí:-)
Jinak děkuji všem za názory a pozitivní zpětnou odezvu.
klenot
Včera jsem si Vymnítače pustil i s deleted scénami a musím i po těch dlouhých letech ocenit tu atmosféru, která balancuje mezi dokumentem a velkým bijákem. Nasprosto skvělé...a ta bezradnost doktorů...dokonale uvěřitelné.
J. Rose, Tvoje clanky sa citaju velmi dobre! Som zvedavy, ako by asi vyzetala recenzia nejakeho hudobneho diela.
Super článek, těším se na pokračování. Díky
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek