OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V piatok som uz zacinal trochu citit unavu ale hjlavne vypovedali sluzbu moje ploche kacacie nohy.
Prve vystupenie som videl benighted - skvele ako vzdy ale trochu tam chybala ta druha gitara.
Pocul som aj jeden song od exhoirder a znelo...unavene?
Swalow the sun super, Depresy super ( trochu mam mrzi ze som nevidel ten kotol na Sick of it all),
Suffocation - diktat jak hovado
Fleshcrawl - po dvoch songoch nuda
2Humla - LOL .
Já Rudiho pátý den viděl minimálně dvakrát, kdy šel svižně směr pódium, jednou s čajem od Poutníka v ruce někdy odpoledne, mám pocit, jestli to nebylo před Voivod. Také se mi podařilo osobně pohovořit s RIPem, což potěšilo minimálně stejně jako fotografie s ex-kriminálníkem Timem L., kterou také mám :-) . Já tedy v tu chvíli něco málo upito měl, ale decentně. Každopádně psát něco ve smyslu, že lidi z MP byli asi jen v backstage, to pobavilo.
Mě překvapuje, že byl pan Šimek střízliv, aby rozeznal Rudiho. Většinou, když pana stepana simka abysszine vidím na nějaké akci, má problém zaostřit na objekty před sebou.
Pátý den bude, nejspíš ještě dnes, jen jsme lidé, ne stroje. Jo, a taky se snažíme tu nemluvit sprostě.
paty den bude, nebo nasrat? mozna spis nasrat, protoze jsem Rudiho videl v backstagi pokazde, kdyz jsem sel kolem a ani jednou pred/za/na podiu
Nádhera
Ukolébáni mimořádně vydařeným počasím prvních čtyř dnů pláštěnky zůstaly mimo dosah a tak po skvělých Leprous následoval zbabělý ústup.Ale i tak,bylo to krásné,děkuji.Bude těžké zažehnat depresi všedního dne.Tak zase za rok🤘
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek