Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
https://www.csfd.cz/film/782565-badland/prehled/
Tohle je ten western, co jsem hledal.. našel jsem to v archivu, když jsem hledal jiný film. Je to hezký pocit i po letech...
J. Rose
Jsem si téměř jistý, že jsem zmixoval dojmy z výborného Brimstone a Traded (2016), protože jsem měl v lockdown období, kdy jsem ujížděl na westernech a tyhle 2 jsem možná dál za sebou. Oba filmy jsem opět shlédnul a nasazený brouk už nehlodá. Každopádně díky, docela se mi ulevilo :-).
Předně, mockrát děkuji za odezvu. Jako již tradičně. Western je celkem horká půda, ale každému, kdo tímto žánrem opovrhuje doporučuji právě snímek Nesmiřitelní. Ten film je zkrátka jiný, což jsem se v článku snažil vystihnout.
Tvůj kvíz mě dokonale zaměstnal. Respektive - jsem na vážkách :-)
Normálně mám v hlavě vymeteno.
Ach ty prostitutky. Trochu mi to připomíná dva odlišné filmy, které jsem viděl před cca sedmi lety.
„In a Valley of Violence“ a „Brimstone“. Na ten první bych sázel víc.
Jestli jsem mimo (což je docela pravděpodobné) tak mi prosím určitě napiš správnou odpověď. Pokud tedy tu záhadu rozloukneš.
Zrovna včera jsem si dal na „dobrou noc“– The Duel (By Way of Helena) 2016, jelikož jsem myslel, že už jsem našel ten jeden western, který mi už dlouho vrtá v hlavě. Nenašel.
A dnes ráno tento článek o progresu v tomto žánru. Odpoledne se na Unforgiven po letech podívám. Film se mně kdysi líbil. Vůbec jsem netušil (nebo to vypustil), že to režíroval Clint (ten by měl mít Hollywoodu sochu v nadživotní velikosti), který je můj oblíbenec jak před, tak za kamerou a díky, opět vynikajícímu přehledu J.Rose, jsem se o Clintovi dověděl hodně nových věcí (nejsem žádný filmový kronikář, akorát se na filmy rád dívám). Eastwood mile překvapil, tak nějak bych si představoval práci režiséra, který na co šáhne, to je minimálně zajímavé. Čili znovu díky.
Teď trochu kvíz- western(ne tak starý), asi veterán z občanské války přijíždí do původně hornického města, které skomírá díky nějaké mafi-klice. Má nějaký důvod, který jsem zapomněl. Na cestě narazí na usedlost, kterou vystřílí, nebo už tam už najde mrtvé. Ve městě se ubytuje v hotelu, kde jsou lehké holky, s jednou se zaplete. Ty holky tam, asi drží, ta klika násilím. Jednu holku, možná více, sejmou, končí to střílečkou u kostela. To je torzo, co mi zbylo v hlavě... a bolí.
Na tento film bych se znovu rád podíval, ale za Boha, nevím, jak se jmenuje, jak ho najít. Je to docela i noir. … to když jsem u těch westernů 😊.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek