OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
odvážili, jsou o tom v redakci vášnivé debati
Odvazil sa niekto pozriet si druhu seriu? :D
Este som nevidel vsetky casti, zda sa mi malinko lepsia, ale necakajte od toho nejaky prevrat.
Mohlo byt lepsie, ale aj horsie. Nebudem sa kvoli tomu vzrusovat, ajked svet Pana Prstenov mam rad. Furt sa nieco toci, ked nezaujme toto, dam sancu inemu serialu, svet sa mi z toho nezruti. Za niekolko rokov bude beztak nejaky reboot.
Jsem bohužel opravdu velkej vyznavač předlohy, takže jsem dal dva díly a stačilo...
Přitom bych zase asi neřekl, že jsem nějak extrémně konzervativní v tomhle ohledu - třeba ta apokryfa/fan-fiction, co napsala Olga Briljeva (https://www.goodreads.com/book/show/6679841) se mi líbila do tý míry, že jsem si to nechal vytisknout a svázat, abych s tím mohl machrovat na návštěvy :-). Z tý ovšem čiší respekt k původnímu dílu, čehož se amazonímu potratu fakt nedostává.
Kostěji proč 1/10 .. zas táák špatný to snad nejni :)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek