Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zatiaľ nie je na bandcamp,a tak snáď bude. Je tam album - And what is the truth ? za 5 eur.
Vypočul som si In Peccato Mortali na youtube, kanál člena skupiny.
Ja "hodne" počujem ako vzor Deicide,takže kto má rád Deicide a floridský death metal z 90. rokov,odporúčam.
Prehľad Martina Lukáča je neskutočný,veľká vďaka,že ešte píše.
Raz dávno prišiel pod nejakú recenziu "s nabídkou kvalitního názoru" nejaký báči, ktorý od recenzenta (žeby od Mildu?) požadoval VŠ diplomom potvrdené vzdelanie v odbore muzikológia alebo takom nejakom, ktoré by ho oprávňovalo písať recenzie.
Tak oproti panovi, co posvacil maly zeleny kulicky pepre ci ako to bolo...
Prečo, veď keď si niekto v sobotu ráno o 6.39 dá námahu, aby pod recenziu – nie je úplne neznáma vec, že už recenzujem len to, čo sa mi recenzovať chce, lebo po 30 rokoch písania týchto vecí ťažko vymyslieť niečo, čo by za čítanie stálo mne samému a keďže si nepotrebujem niečo dokazovať, písanie "likvidačných" recenzií na niečo, čo mi nesadlo (ten SFU bola taká výnimka "napíš, ľud to chce), považujem za trestuhodné mrhanie časom – ako anonym napíše "recenziu recenzenta" alias smiešnu invektívu na sedem riadkov, tak proste zaslúži si vedieť, že predsa len nejako zaujal.
Dovolim si oponovat Martin. Ani nepobavil.
Nuž, pobaviť si pobavil, tak ešte skús nasmerovať, poprosím nech je to zo Slovenska, v tomto smere očakávam ešte viac zábavy.
Kde to žijeme ?
Niekedy koncom 80-tych alebo začiatkom 90-tych rokov došiel death na východ a p.Lukáča to oslovilo, čo vôbec nie je zle. Len postupom času p. Lukáč nadobudol presvedčenie ideologické, že táta muzika je posledné riešenie a nikdy inak. Takže, keď niekto aj po milionkát použije tú istú formulu z menšíme obmenami alebo si aspoň deathove uprdne zaslúži si veľa bodov (nemám nič proti Mordum ). Neviem dokáže toho človeka niekto nasmerovať alebo zastaviť. Ešte šťastie, že neobjavil v tom čase nejaké ruské balalajky alebo moravské dychovky.
A ja už myslel ze draci prišli,
Ale v Holandsku to je niečo podobné.
Album bol pod stromeček, ten nezomrel takže dobre.
K albumu: ja som velmô spokojný, zvuk ako ma byť, všetko počuť ako má, síce covery privodzujú viac zimomriavky ale preto že sme to zažili aj naživo a neraz ale môžme povedať ze aj táto nahrávka má taký potenciál a už to tam je.
Ešte vidieť naživo a bude to tam.
Aj keď Pistika mame radi tu nechýba až tak ako by sme čakali...
Aj keď kto vie.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek