OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
jak nebyla nálada? Co sa děje?
Pravda, Brave je taky fenomenální a celkově těch smysluplných záležitostí s Hoggym vyšlo víc, ale nějak v poslední době nebyla nálada se k nim vrátit.
Hooya + Noisy
... prvé štyri albumy Marillion s Fishom majú už samozrejme kultový status v celosvetovom merítku vo svete progresívneho rocku, ale albumy so Steve Hogarthom "Brave" a "Marbles" ich svojou kvalitou, prínosom a "popularitou" celkom spoľahlivo dohonili/dobehli, to nie je len subjektívny komentár, či pohľad ...
Poľskí Collage (aj osobní priatelia) sú tiež vzácny klenot subžánru, album "Moonshine" je tak isto vo svete prog rocku výrazne kultová záležitosť a novinka "Over and Out" tento status časom tiež celkom iste dosiahne.
Obe kapely som na živo videl mnoho krát (Collage budú teraz v lete celkom intenzívne koncertovať, hlavne v domácom teritóriu, ale aj v západnej Európe) ...
A díky za DEATH ENGINE, nepoznal som, príjemné, aj keď to až na kvalitu a silu Cult Of Luna, či Gojira nesiaha, je to aspoň obohatenie ...
To já mám hodně rád i Marbles
První 4 desky Marillion jsou lásky věcné. Tak nějak už poslouchám z jejich diskografie jen je + ten živák s Fishem.
... and oceans - ano, je to standardizovane a monotonne, ale po par vypocutiach chytil za srdce 😃 aj menej hitovy koniec albumu. zaujmalo by ma, aku maju live formu. 8,7/10
riverside - sarkasticke album od zaciatku do konca, textami aj formou. niekomu to vadi, niekomu nie. 8/10
Na Fugazi a Misplaced Childhood jsem vyrůstal než jsem přešel na tvrdší hudbu, měl jsem tehdy na kotoučovém magnetáku nahrané z půjčených desek. Dneska už asi mnozí neví o čem mluvím :-
)
Z tohto som počúval len Katatoniu a tá je na novom albume neskutočná nuda. Nenachádza sa tam ani ani len to minimum nadpriemerných momentov, ktoré ešte zdobili predošlé CD City Burials. Palec dole 👎
Collage
jj Moonshine je super album, ale aj debut Basnie má dosť veľké kvality. Vlatne cez Collage som sa dostal aj k Marillion a točím albumy Fugazi a Misplaced Childhood.
Januar sa mi zdal slabsi, ale cosi som si vybral.
VV - Neon Noir
Obituary - Dying Of Everything
Ahab - The Coral Tombs
...And Oceans - As In Gardens, So In Tombs
Atrocity - Okkult III
Ominous Scriptures - Rituals Of Mass Self-Ignition
Také jsem COLLAGE "objevil" až vloni s jejich návratovým albem "Over and Out" a s ohledem na to, že mám rád staré MARILLION, se mi hodně líbí. Jejich staré desky jsem neznal, jen SATELLITE, kde pak někteří členové pokračovali. Ale i takto zpětně je minimálně "Moonshine" 1994 slušná deska.
Za mna najlepsi januarovy album : Prognan - Naši Životi Više Ne Postoje
Katatonia naozaj nuda, nebavia ma už asi 3 albumy v rade, ale toto je pre mňa naozaj ich najslabší album v celej diskografii. Čo sa týka Riverside, syntetické presahy je cítiť, miestami mi to pripomína tú hitovejšiu nahrávku od Stevena Wilsona, ale inak klasický Riverside, tradičný feeling aj postupy sú nezameniteľné. Dobrý album, troška rýchlo sa ale opočúva. Prekvapivo ma viacej bavili kolegovia z Collage, o ktorých som donedávna ani nepočul.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek