Když jsem se dozvěděl, že letošní Never Say Die Tour budou headlinovat WE CAME AS ROMANS, zavrtěl jsem nevěřícně hlavou a pomyslel jsem si, že tato scéna začíná být v pořádném srabu. To, jak vypadal celý večer, mě ale překvapilo mnohem více.

Oproti Abatonu, který krom minulého roku v minulosti hostil všechny zastávky Never Say Die tour, se nacházíme v mnohem menším Futuru. Další změnou, kterou nelze přehlédnout, je opravdu vysoké procento dívek. Většinou vyfintěných fanynek „emo kids“ stylu s nažehlenou patkou ve věkovém rozmezí od čtrtnácti do sedmnácti let, kterým s garderobou pomáhá magazín Bravo. Hoši jsou na tom velmi podobně. Na toaletách se tlačí u zrcadel, rovnají si kšilty, češou si patičky a stříkají na sebe značkové voňavky.

První řady před pódiem okupují hlavně velmi mladé slečny a před nimi již hopsají kluci z THE BROWNING. Jejich naprosto průměrný deathcore je podmáznutý silnou dávkou diskotékové produkce jako vystřižené z devadesátkového euro danceflooru. Kapela oděna stejnokrojně do černých mikin bez rukávů působí ještě trochu úsměvněji, než jejich prostoduché videoklipy a ani velké nasazení nedokázalo zamaskovat, že hudba je jedna velká nuda bez výraznějších nápadů.

Nekecám ale s nástupem BLESS THE FALL jsem pravdu zase začal nasávat vůně sprchových gelů a parfémů. Před jejich setem zní sálem k radosti většiny přítomných diskotékový hit „Gangnam Style“. Kapelu jsem nikdy naživo neslyšel, ale dostal jsem echo, že jejich živáky jsou hodně profi. A nástup byl opravdu famózní. Zpěvák Beau Bokan se po při první písničce vydal po hlavách přítomných doprostřed sálu, kde vyšplhal na strop a část odzpíval vzhůru nohama zavěšený na konstrukci, jež drží světla a aparát.

Foto: xMartinezz Photographyx