"Asi jediná kapela u nás, která snese nálepku skutečného doom-metalu! Po období personálních nesrovnalostí se v současné době skupina prezentuje novým repertoárem, který dává tušit, že nová éra D.O.P. přinese světlo do zatuchlosti (post) doomových hudebních vod. Dissolving of Prodigy mají na svém kontě tři řadová alba, z nichž první dvě – Lamentations Of Innocents a Time Ruins Also Beauty – se dnes již těžko shánějí. Náklad byl už mnohem dříve rozprodán a nenašel se zatím nikdo, kdo by tyto skvostná alba opět vydal…Třetí album Loučení se světem pozemským vydal kdysi agilní label Crystal Productions, ale stejně jako v případě kapely Euthanasia, i D.O.P. již s tímto vydavatelstvím nespolupracují.
Živě jsou D.O.P. snad ještě přesvědčivější než na deskách. Z atmosféry skladeb vám bude běhat mráz po zádech. Letos se kapela dočkala svého prvního (výborného) videoklipu ke skladbě In Memory. Ještě letos chce dokončit klip Rozmluva s větrem. Vše ostatní a informačně potřebné naleznete na nových webovkách kapely."
GIGAN - Anomalous Abstractigate Infinitessimus
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
SLAŤ - Elegie Propastná
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
SLAŤ - Elegie Propastná
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
XANDRIA - Universal Tales
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.