Mike Portnoy zveřejnil svých deset nejoblíbenějších nahrávek:
THE BEATLES - "Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band" (1967)
THE WHO - "Tommy" (1969)
DAVID BOWIE - "Ziggy Stardust" (1972)
ELTON JOHN - "Goodbye Yellow Brick Road" (1973)
PINK FLOYD - "The Wall" (1979)
THE BEASTIE BOYS - "Paul's Boutique" (1989)
MR. BUNGLE - "Mr. Bungle" (1991)
JELLYFISH - "Spilt Milk" (1993)
RADIOHEAD - "OK Computer" (1997)
MUSE - "Absolution" (2003)
Komentáře k jednotlivým deskám si můžete přečíst tady.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
The Breakthrough
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
BESNA - Krásno
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
DECULTIVATE - Decultivate
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
WYATT E. - Zamāru Ultu Qereb Ziqquratu, Pt. 1
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.
NICK CAVE & THE BAD SEEDS - Wild God
I přes původní vize, že nová deska Nicka Cavea ponese optimistickou auru, propadá se "Wild God" do pochmurných nálad a svou tísnivou atmosférou umí sevřít posluchače do kleští. Přesto je "Wild God" o kus písničkovější než minulé desky, což je za mě dobře.