Dámy a pánové, více než tři roky už tomu, kdy hodonínský génius Jan Shnoff (ex-Spark) začal pracovat na svém životním opusu CARRIER FLUX – In Waste. Za tři roky prožil mnohá velká příkoří, včetně úderu hračkou mezi oči, zlomené ruky a pohrdání ze strany kolegů i ústrků od nechápající společnosti. Přijde mi proto více než nutné zveřejnit alespoň dochovanou část jeho brilantní eseje, v níž se zrcadlí základy filozofie temného metalu a také vzácná lyrizující sebereflexe údělu metalového žurnalisty. Čtetě prosím ty řádky s otevřeným srdcem, Jan si to zalouží za svojí snahu, odhodlání a trpělivost:
To by jeden nevěřil, co se dá najít při předvánočním gruntování obývacího pokoje pod gaučem. Z pěticentimetrové uleželé vrstvy prachu, chipsů, arašídů, křížal, žížal a myšího trusu se vyloupl stále ještě kulatý promáč s titulem „In Waste“ z dílny jistých CARRIER FLUX. Po zběžné očistě je dokonce možné rozluštit údaje z provizorního bookletu. Za vším stojí jediná osoba Jeff Philips a výsledný produkt je vydavatelem popisován jako směs emocí a brutality oscilující v hranicích mezi gothic metalem a black metalem. Dejme tomu. Než se ovšem plně soustředíme na předložený materiál, sluší se tento nepříliš známý one-man projekt v rychlosti představit.Jeff Philips se rozhodl stát se pop-star na konci 90. let, a to přes drhnutí tvrdých deathmetalových riffů doplněných čistým vokálem. Jeho úsilí bylo po natočení několika demonahrávek korunováno vydáním debutu „Introspektive Nightmare“, u jehož titulu se skví nenápadná poznámka „self financed“. Materiál to asi nebyl úplně špatný, neboť zaujal skauty Black Lotus Records, v jejichž režii byla připravena stále ještě aktuální ( i když přes dva roky stará) nahrávka, jejíž recenzi u nás můžete číst s pochopitelnýmzpožděním, neboť jsem obdržel promo CD s poměrně velkým odstupem od data vydání, kvůli několikaměsíčnímu výpadku našeho serveru a zejména kvůli naprosto nedostatečnému tlaku šéfredaktora na mou osobu směrem ke dřívějšímu dodání tohoto čtení. A to jsem ještě vynechal několik zdánlivě méně podstatných důvodů.
Zda tento vzácný prozaický důkaz někdy pozná svůj závěr, nebo ho potká osud Dobrého vojáka Švejka neméně geniálního Jaroslava Haška, to zůstává palčivou otázkou, která trápí většinu literárních badatelů. Já sám si hodlám podat grant na téma: CARRIER FLUX: Opravdu In Waste?
Tagy:
ANATHEMA
THE CURE: Songs Of A Lost World
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
- Radicalcut
- před 4 hodinami
OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
- Radicalcut
- včera
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
- Reaper
- před 2 dny
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
- Shnoff
- před 2 dny
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
- Reaper
- před 3 dny
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
- RIP
- před 3 dny
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
- Dalas
- před 3 dny
DISKUSE A HODNOCENÍ
TIME LURKER - Emprise
- kannibal28
- včera
EMPIRES OF EDEN - Guardians Of Time
- kannibal28
- včera
SYNTHWAILER - Cruciform
- kannibal28
- včera
GLADIATOR II - Když nostalgie nestačí
- dzuso
- včera
MONOLITHE - Black Hole District
- kannibal28
- včera
THE MOSAIC WINDOW - Hemasanctum
- kannibal28
- včera