se chystají na konci roku na turné, a to společně s JOB FOR A COWBOY a THE RED CHORD:
Nov. 27 - Zürich, Switzerland - Rohstofflager
Nov. 28 - Kufstein, Austria - Jugendfabrik
Nov. 29 - Graz, Austria - Orpheum
Nov. 30 - Vienna, Austria - Viper Room / Planet Music
Dec. 01 - Budapest, Hungary - Kultiplex A38
Dec. 02 - Salzburg, Austria - Rockhouse
Dec. 03 - Bologna, Italy - Estragon
Dec. 04 - München, Germany - Backstage
Dec. 05 - Stuttgart, Germany - Die Röhre
Dec. 06 - Vosselaar, Belgium - Biebop
Dec. 07 - Hamburg, Germany - Grünspan
Dec. 08 - Berlin, Germany - Columbia Club
Dec. 09 - Köln, Germany - Live Music Hall
Dec. 10 - Eindhoven, Netherlands - Effenaar
Dec. 11 - Portsmouth, England - Wedgewood Rooms
Dec. 12 - Glasgow, Scotland - Garage
Dec. 13 - Sheffield, England - Corperation
Dec. 14 - London, England - Mean Fiddler
Dec. 15 - Manchester, England - Academy 2
Dec. 16 - Colchester, England - Arts Centre
Dec. 17 - Birmingham, England - Academy 2
Dec. 18 - Oxford, England - Zodiac
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
GAEREA - Coma
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
VAMPIRSKA - A Liminal Heart Paints The Deepest Shade Of Serenity
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.