pracují na nové desce "Saivo"´a údajně mají složeno tolik nových skladeb, že neví co s nimi.
V dalších informacích se objevilo, že Ilkka Salminen (vocals, guitar, bass, harmonium, percussion) opustil kapelu. Jeho vyjádření k této situaci si můžete přečíst tady:
"This is my own decision and I want you to know that it happens in the best spirit between all of us. It might not be a surprise for you, as my contribution in TENHI has decreased ever since we released 'Maaäet'. For the time being I haven't got the possibility to devote myself to TENHI anymore with the same intensity as Tyko [Saarikko] and Ilmari [Issakainen].
"I'm extremely proud and happy for everything we achieved in TENHI and it all means an awful lot to me. I feel privileged that for the past decade I was given the possibility to create music with such talents as Tyko and Ilmari. I think TENHI is doing very well in their care, and I encourage them to carry on the TENHI saga for a long time.
"On my behalf I'd like to thank all of you TENHI fans for the fantastic support you've given throughout the years. I wish you all the best, keep TENHI flame burning!"
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
GAEREA - Coma
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
VAMPIRSKA - A Liminal Heart Paints The Deepest Shade Of Serenity
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.